Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
  • zkoumá kvantitativně publikace a analyzuje jejich dopad
  • pomáhá hodnotit a měřit vědecký dopad vědce a jeho pracoviště
  • pomáhá autorům v určení vhodného zdroje pro publikování výsledků jejich práce
  • využívá metod citačních analýz

Měření dopadu článků/knih

Měření dopadu časopisů

Dopad časopisu může být zjišťován podle toho, kolikrát jsou citovány jeho články a ve kterých časopisech jsou citovány.

Metriky časopisů v databázi Web of ScienceMetriky časopisů v databázi Scopus

Kvartil, decil, percentil

Časopisy v databázi Web of Science (Journal Citation Reports) a v databázi Scopus jsou přiřazovány do oborových skupin a v rámci těchto skupin jsou rozděleny podle kvality vyjádřené vybranou metrikou do tzv. kvartilů, případně decilů nebo percentilů.

Více o kvartilech, decilech a percentilech

Měření dopadu vědce

Vědec může být hodnocen podle počtu vydaných publikací a počtu citací, které jeho publikace získaly.

Citační index

  • Citační index (citační ohlas) je jedním z kritérií hodnocení vědeckých publikačních aktivit akademického pracovníka.
  • Je primárním zdrojem informací ke stanovení impakt faktoru vědeckých časopisů.
  • Čím více má publikace citací v publikacích jiných autorů, tím vyšší je autorův citační index.

Negativní citace

  • U ohlasů na publikace se mohou vyskytnout i negativní citace, t.j. citace dokumentu, k němuž ve své práci citující autor vyjadřuje odmítavé stanovisko.
  • Díky polemickým reakcím na publikované příspěvky mají některé časopisy vysoký impakt faktor, např. časopisy Nature: 40.137 nebo Science: 37.205 – za rok 2016.
  • V citačním indexu autora by neměly být zahrnuty autocitace, t.j. citace jiné práce téhož autora nebo jiné práce, jíž je citující autor spoluautorem.

Jak se starat o svůj citační index

  • Základním předpokladem pro zjištění ohlasů na práce konkrétního autora je důležitá pečlivě vedená osobní bibliografie, včetně citačních ohlasů.
  • Citační ohlasy v bázích dat by si měl zjišťovat sám autor, neboť ten zná svoje publikace a dokáže i ze stručných či chybných bibliografických odkazů vybrat ty, které se skutečně vztahují k jeho publikacím.
  • Pečlivě vedená osobní bibliografie je důležitá také pro úplné a kvalitní stanovení h-indexu.

Metriky autorů (H-index)

Měření dopadu instituce

Užitečné zdroje

ARCHAMBAULT, Éric a Vincent LARIVIÈRE. History of the journal impact factor: Contingencies and consequences. Scientometrics [online]. 2009, 79(3), 635-649 [cit. 2018-01-17]. DOI: 10.1007/s11192-007-2036-x. ISSN 0138-9130. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s11192-007-2036-x

HICKS, Diana, Paul WOUTERS, Ludo WALTMAN, Sarah DE RIJCKE a Ismael RAFOLS. Bibliometrics: The Leiden Manifesto for research metrics. Nature [online]. 2015, 520(7548), 429-431 [cit. 2018-01-17]. DOI: 10.1038/520429a. ISSN 0028-0836. Dostupné z: http://www.nature.com/doifinder/10.1038/520429a

HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005, 102(46), 16569-16572 [cit. 2018-01-17]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. ISSN 0027-8424. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102

ŠPÁLA, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 4 [cit. 2018-01-17]. urn:nbn:czik-12045. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12045

Další zdroje

Kontaktní údaje