Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
  • zkoumá kvantitativně publikace a analyzuje jejich dopad
  • pomáhá hodnotit a měřit vědecký dopad vědce a jeho pracoviště
  • pomáhá autorům v určení vhodného zdroje pro publikování výsledků jejich práce
  • využívá metod citačních analýz

Měření dopadu článků/knih

Měření dopadu časopisů

Dopad časopisu může být zjišťován podle toho, kolikrát jsou citovány jeho články a ve kterých časopisech jsou citovány.

Metriky časopisů v databázi Web of ScienceMetriky časopisů v databázi Scopus

Kvartil, decil, percentil

Časopisy v databázi Web of Science (Journal Citation Reports) a v databázi Scopus jsou přiřazovány do oborových skupin a v rámci těchto skupin jsou rozděleny podle kvality vyjádřené vybranou metrikou do tzv. kvartilů, případně decilů nebo percentilů.

Více o kvartilech, decilech a percentilech

Měření dopadu vědce

Vědec může být hodnocen podle počtu vydaných publikací a počtu citací, které jeho publikace získaly.

Citační index

  • Citační index (citační ohlas) je jedním z kritérií hodnocení vědeckých publikačních aktivit akademického pracovníka.
  • Je primárním zdrojem informací ke stanovení impakt faktoru vědeckých časopisů.
  • Čím více má publikace citací v publikacích jiných autorů, tím vyšší je autorův citační index.

Negativní citace

  • U ohlasů na publikace se mohou vyskytnout i negativní citace, t.j. citace dokumentu, k němuž ve své práci citující autor vyjadřuje odmítavé stanovisko.
  • Díky polemickým reakcím na publikované příspěvky mají některé časopisy vysoký impakt faktor, např. časopisy Nature: 40.137 nebo Science: 37.205 – za rok 2016.
  • V citačním indexu autora by neměly být zahrnuty autocitace, t.j. citace jiné práce téhož autora nebo jiné práce, jíž je citující autor spoluautorem.

Jak se starat o svůj citační index

  • Základním předpokladem pro zjištění ohlasů na práce konkrétního autora je důležitá pečlivě vedená osobní bibliografie, včetně citačních ohlasů.
  • Citační ohlasy v bázích dat by si měl zjišťovat sám autor, neboť ten zná svoje publikace a dokáže i ze stručných či chybných bibliografických odkazů vybrat ty, které se skutečně vztahují k jeho publikacím.
  • Pečlivě vedená osobní bibliografie je důležitá také pro úplné a kvalitní stanovení h-indexu.

Metriky autorů (H-index)

Měření dopadu instituce

Užitečné zdroje

  • ARCHAMBAULT, Éric a LARIVIÈRE, Vincent. History of the journal impact factor: Contingencies and consequences. Online. Scientometrics. 2009, roč. 79, č. 3, s. 635-649. ISSN 0138-9130. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s11192-007-2036-x.
  • HICKS, Diana; WOUTERS, Paul; WALTMAN, Ludo; DE RIJCKE, Sarah a RAFOLS, Ismael. Bibliometrics: The Leiden Manifesto for research metrics. Online. Nature. 2015, roč. 520, č. 7548, s. 429-431. ISSN 0028-0836. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/520429a.
  • HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Online. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2005, roč. 102, č. 46, s. 16569-16572. ISSN 0027-8424. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102.
  • ŠPÁLA, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Online. Ikaros. 2006, roč. 10, č. 4. ISSN 1212-5075. urn:nbn:cz:ik-12045. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12045.

Další zdroje

Kontaktní údaje