Historie využívání nerostů v ČR

19. 10. 2017, 16 h.
doc. Ing. Jakub Jirásek, Ph.D.
Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO, Institut geologického inženýrství

Lithium, uhlí, zlato... Zdá se, že v České republice by stále je a bude co těžit. Ale jaké je historické pozadí? Čím vlastně těžba nerostů na našem území začala, jak se měnilo spektrum využívaných nerostů a jaké poučení si lze z minulých trendů odnést do budoucnosti?

Obrazovou formou a diskuzí si přiblížíme těžbu a zpracování surovin v průřezu historií našeho území. Podíváme se na to, co a jak se těžilo v době kamenné, bronzové a železné. Jak se projevila tzv. období stěhování národů a zakládání prvních státních útvarů na našem území. A co přinesly do těžby husitské války, objev Ameriky a třicetiletá válka. Prohlídneme si, jaké inovace přinesla nestupující průmyslová revoluce. A co z toho celého vlastně vyplývá? Staneme se evropskou velmocí v těžbě lithia, zlata atd.? Dojde i na těžbu ve vesmíru? 

Nebezpečí reálného i virtuálního světa. Jsme na něj připraveni?

7. 12. 2017, 16 h.
Ing. Filip Řezáč, Ph.D.
Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO, Katedra telekomunikační techniky

Přednáška má za úkol představit rizika komunikace ve virtuálním světě a případné důsledky, které v případě neodhalení nebezpečného chování v Internetu mohou nastat. Druhá část prezentace se věnuje bezpečnosti telefonie v internetovém i mobilním provozu a závěrem jsou uvedeny zajímavé paradoxy a neobvyklé situace z oblasti informační bezpečnosti a autorského zákona.

Současná generace žije kromě svého běžného života i ten virtuální, kde stejně jako v reálném světě má i zde své přátele, koníčky, zábavu, diskutuje, hraje si, ale také dokáže ublížit sobě i ostatním. Přednáška má za úkol představit rizika komunikace ve vrituálním světě a případné důsledky, které v případě neodhalení nebezpečného chování v Internetu mohou nastat. Jsou také rozebrány příklady jednotlivých prostředí a situací, kde se mohou lidé s bezpečnostními riziky setkat a samozřejmě jsou uvedeny i protiopatření, která mají za úkol dopady hrozeb minimalizovat, případně úplně eliminovat. Druhá část prezentace se věnuje bezpečnosti telefonie v internetovém i mobilním provozu a závěrem jsou uvedeny zajímavé paradoxy a neobvyklé situace z oblasti informační bezpečnosti a autorského zákona.

Brownfieldy – od skepse a nejistoty k uchopení příležitosti

8. 2. 2018, 16 h.
doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D.
Fakulta stavební VŠB-TUO, Katedra stavebních hmot a diagnostiky staveb

Píše se rok 1998, řada továren nezvládla přechod na tržní hospodářství. Opuštěné tovární haly jsou realitou.

Co je to Brownfield? – Ne to neznáme – Jo vy myslíte Karolínu – Aha, takže je to kontaminované území – Ne opravdu si nemyslím, že by se to dalo k něčemu využít – Bydlení? – To jste se snad všichni zbláznili.

Takto nějak vypadá zkrácený přepis rozhovorů, které jsme vedli na konci druhého tisíciletí v Ostravě s kompetentními úředníky.

A takto nějak by vypadal dnes po téměř dvaceti letech rozhovor na druhém stupni základní školy. Brownfield? – Jo to už jsem někdy slyšel – Nejsou to ty barabizny? – A znáte nějakou? – Měli jsme kousek od baráku takovou, ale dneska je tam hřiště.

Právě o tom, jak se změnil přístup, znalosti i myšlení za posledních dvacet let v oblasti brownfieldů a jejich regenerace bude tato přednáška. Nejde o vysoce sofistikovaný výklad, spíše o vzpomínky, které byly za období jedné generace posbírány. Ukázka několika zdařilých konverzí, o kterých se již vlastně ani neví, že  byly někdy brownfieldy. Brownfieldy už nejsou vnímány jako hrozba, ale jsou i příležitostí dalšího rozvoje.

Etika všedního života – jsme banálně či sociálně zlí?

8. 3. 2018, 16 h.
Mgr. Tomáš Zemčík, Ph.D.
Katedra společenských věd VŠB-TUO

Etika, morálka, mrav, dobro a zlo – pojmy, se kterými se dnes a denně setkáváme, rozumíme jim a přijmeme je povětšinou bezproblémově. Díky tomuto porozumění, jsme často přesvědčení, že dobro je dobro, zlo je zlo – tento rozdíl přece pozná každý. Můžeme se poté zamýšlet, jak je možné, že „my jsme ti dobří“ a „oni jsou ti zlí“? Jsme my ti, co pochopili, jak žít v souladu s univerzalitou dobra a toto porozumění nás odlišuje od „těch zlých“? Anebo vše není tak jednoznačné, jak se nám jeví, a celý vztah mezi dobrem a zlem obsahuje skrytý paradox? Nad podobnými otázkami a mnohými dalšími se skrze analogie a metafory všednosti zamyslíme v nadcházející přednášce.

Zvu k zamyšlení se nad povahou dobra a zla ve všednosti naších každodenností. V přednášce bude poukázáno k civilizačním východiskům a předpokladům dobra a zla v naší společnosti. Posluchači budou konfrontování s monotónností životních praxí a bude poukázáno na jemné umění rozlišovat mezi tím, co je normální a co je morálně autonomní.

Žijí matematikové ve věžích ze slonoviny?

5. 4. 2018, 16 h.
RNDr. Jan Kotůlek, Ph.D.
Katedra matematiky a deskriptivní geometrie VŠB-TUO

Ihned po převzetí moci v Německu začal Hitler s perzekucí židů a politických odpůrců. To vyvolalo vlnu emigrace, zejména mezi vědci, umělci a politicky angažovaným intelektuály. Československo se svou demokratickou reprezentací, velkou německou menšinou se pro ně stalo jedním z přirozených cílů a několik let platilo za bezpečné útočiště. Nacistická rozpínavost v roce 1938 ukončila éru svobodného, demokratického, nábožensky a etnicky tolerantního Československa.

Masová emigrace začala již po Mnichovu. Vědci se ovšem snažili nalézt v zahraničí nové pozice v akademickém prostředí, nejčastěji ve Velké Británii a USA, kde ovšem univerzity vzpamatovávající se z hospodářské krize a zaplnily volné pozice excelentními emigranty z Německa nebyly schopny absorbovat další vlnu imigrace. Jen zhruba polovině matematiků, kteří se rozhodli emigrovat se opravdu podařilo získat pozice, vycestovat a zachránit si tak život. Byli to ti vědecky excelentní s dobrými vědeckými kontakty v hostitelské zemi, kteří navíc byli schopni učinit rychlá rozhodnutí a napnout všechny síly k útěku. Většinou také potřebovali notnou dávku štěstí.

Ti, kteří zůstali, byli nacisty nemilosrdně perzekvováni. Většina zahynula v nacistických koncentračních táborech, jen několika se podařilo přežít. Přeživší německy mluvící vědci byli po válce paradoxně opět perzekvováni, a to Čechy, pro jejich mateřský jazyk.

Tajemství bleskové matematiky

17. 5. 2018, 16 h.
RNDr. Pavel Ludvík, Ph.D.
Katedra matematiky a deskriptivní geometrie VŠB-TUO

Lze matematikou ohromit, aniž byste byli géniové? Přijměte pozvání do světa čarování s čísly, který laika oslní a znalce pobaví. Netřeba ohrnovat nosy, matematická kouzla jsou vstupní bránou do opravdové matematiky!

Přednáška představí všemožná matematická "kouzla" různé obtížnosti. Od těch nejjednodušších, jejichž myšlenku a provedení zvládne každý posluchač okamžitě, až po kouzla tak obtížná, že se na první pohled jeví neuvěřitelně. I u těch však ukážeme, že je po určitém tréninku zvládne provozovat i matematicky nenadaný jedinec. „Matemagie“ nám přitom bude klíčem k výkladu hlubších matematických poznatků.

Část přednášky bude věnována průběhu překladu knihy Tajemství bleskové matematiky, z níž přednáška vychází a na kterou navazuje.