Sci-Tea_kostky

SCI-TEA - o vědě vážně i nevážně

Znáte reálná i virtuální nebezpečí,...

...která na nás v dnešním světě číhají? Víte, kdo je Ivo Klimeš a jak obohatil kulturní tvář Ostravy? Ovládáte bleskovou matematiku a znáte pohnuté osudy matematiků za 2. světové války? Víte, co jsou brownfieldy? Zajímá vás historie dobývání nerostů či současné palčivé etické otázky?

Nechte se pozvat na cyklus přednášek,...

...ve kterém představí výsledky své odborné práce a publikační činnosti akademičtí pracovníci naší univerzity. To vše v příjemném prostředí studovny nad šálkem vonného čaje.

Kdy?

Od října 2017 do května 2018 vždy v 16 h.

Kde?

Ústřední knihovna VŠB-TUO, studovna NK 219 (2. podlaží), 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba

Přehled akcí

  • 19. 10. 2017: Historie využívání nerostů v ČR, doc. Ing. Jakub Jirásek, Ph.D.

    Historie využívání nerostů v ČR

    19. 10. 2017, 16 h.
    doc. Ing. Jakub Jirásek, Ph.D.
    Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO, Institut geologického inženýrství

    Lithium, uhlí, zlato... Zdá se, že v České republice by stále je a bude co těžit. Ale jaké je historické pozadí? Čím vlastně těžba nerostů na našem území začala, jak se měnilo spektrum využívaných nerostů a jaké poučení si lze z minulých trendů odnést do budoucnosti?

    Obrazovou formou a diskuzí si přiblížíme těžbu a zpracování surovin v průřezu historií našeho území. Podíváme se na to, co a jak se těžilo v době kamenné, bronzové a železné. Jak se projevila tzv. období stěhování národů a zakládání prvních státních útvarů na našem území. A co přinesly do těžby husitské války, objev Ameriky a třicetiletá válka. Prohlídneme si, jaké inovace přinesla nestupující průmyslová revoluce. A co z toho celého vlastně vyplývá? Staneme se evropskou velmocí v těžbě lithia, zlata atd.? Dojde i na těžbu ve vesmíru? 

  • 9. 11. 2017: Svět architektury a divadla v díle Iva Klimeše, Ing. arch. Eva Špačková, Ph.D.

    Svět architektury a divadla v díle Iva Klimeše

    9. 11. 2017, 16 h.
    Ing. arch. Eva Špačková, Ph.D.
    Fakulta stavební VŠB-TUO, Katedra architektury

    Přednáška představí dílo ostravského architekta Iva Klimeše, které Eva Špačková společně s Lenkou Popelovou a kolektivem spoluautorů zaznamenala v monografii Svět architektury a divadla: architekt Ivo Klimeš.

    Klíčovými díly Iva Klimeše jsou divadelní stavby, které se staly osnovou celé knihy. Divadelní budovy vytvářejí jedinečný rámec divadelní akce, a tak se na jednom místě setkávají představy architekta s požadavky dalších uměleckých profesí.

    Jednotlivé stavby architekta Klimeše jsou dnes již nedílnou součástí našeho kulturního dědictví. Souhrnně bylo jeho dílo v knize představeno poprvé. V obecné rovině se kniha snaží poukázat na hodnoty architektury a výtvarného umění v poválečném období, které můžeme nalézt i mimo hlavní architektonická centra. Chtěla by přispět k jejich zhodnocení, zachování a ochraně před neuváženými úpravami. Stavby architekta Iva Klimeše si tuto pozornost plně zaslouží.

  • 7. 12. 2017: Nebezpečí reálného i virtuálního světa. Jsme na něj připraveni?, Ing. Filip Řezáč, Ph.D.

    Nebezpečí reálného i virtuálního světa. Jsme na něj připraveni?

    7. 12. 2017, 16 h.
    Ing. Filip Řezáč, Ph.D.
    Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO, Katedra telekomunikační techniky

    Přednáška má za úkol představit rizika komunikace ve virtuálním světě a případné důsledky, které v případě neodhalení nebezpečného chování v Internetu mohou nastat. Druhá část prezentace se věnuje bezpečnosti telefonie v internetovém i mobilním provozu a závěrem jsou uvedeny zajímavé paradoxy a neobvyklé situace z oblasti informační bezpečnosti a autorského zákona.

    Současná generace žije kromě svého běžného života i ten virtuální, kde stejně jako v reálném světě má i zde své přátele, koníčky, zábavu, diskutuje, hraje si, ale také dokáže ublížit sobě i ostatním. Přednáška má za úkol představit rizika komunikace ve vrituálním světě a případné důsledky, které v případě neodhalení nebezpečného chování v Internetu mohou nastat. Jsou také rozebrány příklady jednotlivých prostředí a situací, kde se mohou lidé s bezpečnostními riziky setkat a samozřejmě jsou uvedeny i protiopatření, která mají za úkol dopady hrozeb minimalizovat, případně úplně eliminovat. Druhá část prezentace se věnuje bezpečnosti telefonie v internetovém i mobilním provozu a závěrem jsou uvedeny zajímavé paradoxy a neobvyklé situace z oblasti informační bezpečnosti a autorského zákona.

  • 8. 2. 2018: Brownfieldy – od skepse a nejistoty k uchopení příležitosti, doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D.

    Brownfieldy – od skepse a nejistoty k uchopení příležitosti

    8. 2. 2018, 16 h.
    doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D.
    Fakulta stavební VŠB-TUO, Katedra stavebních hmot a diagnostiky staveb

    Píše se rok 1998, řada továren nezvládla přechod na tržní hospodářství. Opuštěné tovární haly jsou realitou.

    Co je to Brownfield? – Ne to neznáme – Jo vy myslíte Karolínu – Aha, takže je to kontaminované území – Ne opravdu si nemyslím, že by se to dalo k něčemu využít – Bydlení? – To jste se snad všichni zbláznili.

    Takto nějak vypadá zkrácený přepis rozhovorů, které jsme vedli na konci druhého tisíciletí v Ostravě s kompetentními úředníky.

    A takto nějak by vypadal dnes po téměř dvaceti letech rozhovor na druhém stupni základní školy. Brownfield? – Jo to už jsem někdy slyšel – Nejsou to ty barabizny? – A znáte nějakou? – Měli jsme kousek od baráku takovou, ale dneska je tam hřiště.

    Právě o tom, jak se změnil přístup, znalosti i myšlení za posledních dvacet let v oblasti brownfieldů a jejich regenerace bude tato přednáška. Nejde o vysoce sofistikovaný výklad, spíše o vzpomínky, které byly za období jedné generace posbírány. Ukázka několika zdařilých konverzí, o kterých se již vlastně ani neví, že  byly někdy brownfieldy. Brownfieldy už nejsou vnímány jako hrozba, ale jsou i příležitostí dalšího rozvoje.

  • 8. 3. 2018: Etika všedního života – jsme banálně či sociálně zlí?, Mgr. Tomáš Zemčík, Ph.D.

    Etika všedního života – jsme banálně či sociálně zlí?

    8. 3. 2018, 16 h.
    Mgr. Tomáš Zemčík, Ph.D.
    Katedra společenských věd VŠB-TUO

    Etika, morálka, mrav, dobro a zlo – pojmy, se kterými se dnes a denně setkáváme, rozumíme jim a přijmeme je povětšinou bezproblémově. Díky tomuto porozumění, jsme často přesvědčení, že dobro je dobro, zlo je zlo – tento rozdíl přece pozná každý. Můžeme se poté zamýšlet, jak je možné, že „my jsme ti dobří“ a „oni jsou ti zlí“? Jsme my ti, co pochopili, jak žít v souladu s univerzalitou dobra a toto porozumění nás odlišuje od „těch zlých“? Anebo vše není tak jednoznačné, jak se nám jeví, a celý vztah mezi dobrem a zlem obsahuje skrytý paradox? Nad podobnými otázkami a mnohými dalšími se skrze analogie a metafory všednosti zamyslíme v nadcházející přednášce.

    Zvu k zamyšlení se nad povahou dobra a zla ve všednosti naších každodenností. V přednášce bude poukázáno k civilizačním východiskům a předpokladům dobra a zla v naší společnosti. Posluchači budou konfrontování s monotónností životních praxí a bude poukázáno na jemné umění rozlišovat mezi tím, co je normální a co je morálně autonomní.

  • 5. 4. 2018: Žijí matematikové ve věžích ze slonoviny?, RNDr. Jan Kotůlek, Ph.D.

    Žijí matematikové ve věžích ze slonoviny?

    5. 4. 2018, 16 h.
    RNDr. Jan Kotůlek, Ph.D.
    Katedra matematiky a deskriptivní geometrie VŠB-TUO

    Ihned po převzetí moci v Německu začal Hitler s perzekucí židů a politických odpůrců. To vyvolalo vlnu emigrace, zejména mezi vědci, umělci a politicky angažovaným intelektuály. Československo se svou demokratickou reprezentací, velkou německou menšinou se pro ně stalo jedním z přirozených cílů a několik let platilo za bezpečné útočiště. Nacistická rozpínavost v roce 1938 ukončila éru svobodného, demokratického, nábožensky a etnicky tolerantního Československa.

    Masová emigrace začala již po Mnichovu. Vědci se ovšem snažili nalézt v zahraničí nové pozice v akademickém prostředí, nejčastěji ve Velké Británii a USA, kde ovšem univerzity vzpamatovávající se z hospodářské krize a zaplnily volné pozice excelentními emigranty z Německa nebyly schopny absorbovat další vlnu imigrace. Jen zhruba polovině matematiků, kteří se rozhodli emigrovat se opravdu podařilo získat pozice, vycestovat a zachránit si tak život. Byli to ti vědecky excelentní s dobrými vědeckými kontakty v hostitelské zemi, kteří navíc byli schopni učinit rychlá rozhodnutí a napnout všechny síly k útěku. Většinou také potřebovali notnou dávku štěstí.

    Ti, kteří zůstali, byli nacisty nemilosrdně perzekvováni. Většina zahynula v nacistických koncentračních táborech, jen několika se podařilo přežít. Přeživší německy mluvící vědci byli po válce paradoxně opět perzekvováni, a to Čechy, pro jejich mateřský jazyk.

  • 17. 5. 2018: Tajemství bleskové matematiky, RNDr. Pavel Ludvík, Ph.D.

    Tajemství bleskové matematiky

    17. 5. 2018, 16 h.
    RNDr. Pavel Ludvík, Ph.D.
    Katedra matematiky a deskriptivní geometrie VŠB-TUO

    Lze matematikou ohromit, aniž byste byli géniové? Přijměte pozvání do světa čarování s čísly, který laika oslní a znalce pobaví. Netřeba ohrnovat nosy, matematická kouzla jsou vstupní bránou do opravdové matematiky!

    Přednáška představí všemožná matematická "kouzla" různé obtížnosti. Od těch nejjednodušších, jejichž myšlenku a provedení zvládne každý posluchač okamžitě, až po kouzla tak obtížná, že se na první pohled jeví neuvěřitelně. I u těch však ukážeme, že je po určitém tréninku zvládne provozovat i matematicky nenadaný jedinec. „Matemagie“ nám přitom bude klíčem k výkladu hlubších matematických poznatků.

    Část přednášky bude věnována průběhu překladu knihy Tajemství bleskové matematiky, z níž přednáška vychází a na kterou navazuje.