Otevřený přístup je v prvé řadě prostředkem pro volné online zpřístupnění výsledků výzkumu celé vědecké komunitě i veřejnosti, jež o ně mají zájem.
Otevřený přístup je v prvé řadě prostředkem pro volné online zpřístupnění výsledků výzkumu celé vědecké komunitě i veřejnosti, jež o ně mají zájem.
Otevřený přístup (Open Access, OA) v nejčistším slova smyslu znamená:
Otevřený přístup se týká vědeckých výstupů, které vědci (autoři) běžně poskytují vydavatelům k publikování bezplatně, bez nároku na honorář. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.
Typické vědecké výstupy, kterých se otevřený přístup týká:
Otevřený přístup neznamená:
(anglicky jsou používány termíny: green open access, green route to open access, author-archived open access apod.)
Řada univerzit ve svých politikách otevřeného přístupu se přiklání k tzv. ID/OA modelu, Immediate Deposit, Optional Access, kdy je po autorech povinně požadováno uložení rukopisu do repozitáře a volitelně zajištění přístupu k uloženému článku.
(anglicky: gold open access, gold route to open access, gold open access publishing apod.)
Jedná se o u publikování v časopisech, které zveřejňují články s okamžitým otevřeným přístupem, aniž by přímo účtovali jakékoliv poplatky autorům nebo čtenářům.
Financování je obvykle realizováno z externích zdrojů jako je například příjem z reklam, financování akademickou institucí, odbornou společností, nadací, financování z vládních grantů.
Většinou se jedná o časopisy s nízkým ročním počtem vydaných článků. Často jsou mnohojazyčné.
Výrazy gratis a libre nepopisují způsoby publikování, ale definují atributy článku, který byl publikován jako otevřeně přístupný.
znamená, že článek je přístupný zdarma (free of charge).
představuje rovněž bezplatný přístup, avšak zdarma a bez dalších překážek je publikace k dispozici i pro další způsoby využívání i opětovné použití.
(delayed open access) se vztahuje k časopisům, které jsou primárně přístupné na základě předplatného. Po určité době, – zpravidla po 12 měsících od data vydání, po kterou jsou články přístupné jen předplatitelům, je vydavatel otevřeně (volně) zpřístupní.
Na tomto modelu je např. založeno vydávání časopisu Computing and Informatics. Obdobně umožňuje Elsevier volný přístup (free access) k archivům svých vybraných 108 časopisů (k 3. 2. 2018): Open archives.
Politiky otevřeného přístupu, zvláště ty, jež zahrnují povinnost (angl. mandate) otevřeného přístupu, zajišťují organizacím, které financují výzkum, že jsou výsledky jimi financovaného výzkumu volně dostupné pro všechny, kdo o ně mají zájem, kdo je v daném okamžiku potřebují.
Vlády se začaly zajímat o otevřený přístup z potřeby ujistit se, že výzkum, který financují, má dopad na společnost, a také díky zjištěním o plýtvání veřejnými zdroji, jež je výsledkem starého systému, ve kterém daňoví poplatníci platí jednou za výzkum a podruhé za přístup k jeho výsledkům.
Vztah k podpoře a prosazování otevřeného přístupu se odráží na různých úrovních a jeho výsledkem je formulace politik a povinností otevřeného přístupu ze strany účastníků procesu vědecké komunikace.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace dne 28. února 2014 vzala na vědomí a schválila doporučení (zip; 37,6 kB) vypracovaná pracovní skupinou pro otevřený přístup vedenou prof. Haňkou. Rada doporučuje přijetí národní strategie otevřeného přístupu v ČR v souladu s Doporučením Evropské komise o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání.
Dne 14. června 2017 vláda schválila Národní strategii otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017–2020. V usnesení vláda ukládá místopředsedovi vlády pro vědu, výzkum a inovace vypracovat do 31. 12. 2017 Akční plán k Národní strategii otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím.
Na podzim 2018 byla oživena aktivita kolem vytvoření akčního plánu k implementaci Národní strategie OA ČR. Po skončení workshopu projektu Orion dne 25. 9. 2018 proběhla schůzka členů původní pracovní skupiny při TC AVČR a dalších zainteresovaných osob. Vytvořením akčního plánu byl pověřen ředitel Odboru Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Ing. Jan Marek, který v lednu 2019 jmenoval užší pracovní skupinu ve složení: Jan Marek, Ing. Martin Svoboda (NTK), dr. Eva Dibuszová (VŠCHT), Mgr. Pavla Rygelová (VŠB-TUO), Ing. Jana Hakenová a Mgr. Jan Hátle (MŠMT), Ing. Leoš Horníček, Ph.D. (AV ČR).
Pracovní skupina vypracovala návrh Akčního plánu, který dne 29. března 2019 schválila RVVI k předložení Vládě ČR (bod 344/A7) a dne 29. dubna 2019 byl Akční plán pro implementaci Národní strategie otevřeného přístupu České republiky k vědeckým informacím na léta 2017–2020 schválen Vládou ČR.