Základní informace
Vydavatelé časopisů, které lze označit za predátorské, zneužívají možností informačních technologií a provozují obchodní model, kdy za publikační poplatek vydají články, aniž by však zajistili patřičné recenzní řízení tak, jak jej poskytují důvěryhodné vědecké časopisy.
Nebezpečí publikování v takových časopisech spočívá v ohrožení profesní reputace autora i jeho pracoviště.
Typické znaky predátorů
- rychlá akceptace článků bez hlubšího peer-review nebo kontroly kvality
- upozornění na zaplacení publikačního poplatku až po přijetí článku k publikování
- agresivní oslovování autorů k zaslání článků
- zobrazování akademiků v edičních radách bez jejich souhlasu, odmítnutí jejich rezignace v edičních radách
- napodobování webového designu etablovaných časopisů
- zavádějící informace o zemi původu časopisu
- chybné uvádění ISSN
- zavádějící informace o impakt faktoru časopisu
Problém predátorů v ČR
Studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Predátorské časopisy ve Scopusu (listopad 2016) dokazuje, že problém publikování v predátorských časopisech se dotýká publikačních zvyklostí českých autorů. K neblahému trendu přispívá zejména fakt, že predátorské časopisy nemají problém se zařazením do citační databáze Scopus.
Výsledky studie ukazují, že časopisy s nízkým podílem autorů z vyspělých zemí a nízkým rankingem (Scimago Journal Ranking) se oprávněně nacházely na černé listině Jeffreyho Bealla.
Na studii navazuje další z prosince 2017 Místní časopisy ve Scopusu, v níž jsou analyzovány časopisy českých (akademických) vydavatelů, které jsou přirovnávány k "akademickým samizdatům" s ohledem na to, že v lokálních časopisech z velké části publikují autoři vydavatelské instituce. Nejedná se o časopisy typu predátorů, avšak sporná je snadnost získávání institucionální podpory za takový způsob publikování, jak tomu bylo dle předchozí metodiky hodnocení výsledků výzkumu. Metodika 17+ je nastavena tak, že publikování v místních časopisech není pro autory již výhodné.
Jak se vyhnout predátorům
- být opatrný a obezřetný v případě nevyžádaných nabídek na publikování, typicky e-mailových výzev adresovaných autorů bez ohledu na jejich profesní zařazení
- ověřovat si informace o impakt faktoru časopisu, časopis s impakt faktorem musí být zařazen v databázi Journal Citations Reports
- zkontrolovat ISSN v databázi ROAD
- lokalizovat si vydavatele, který musí uvést konkrétní adresu svého sídla
- vyhledat si kontakty na editory, ověřit že jde o skutečné osoby
- prostudovat popis recenzního řízení, které musí být transparentní
- zjistit si informace o publikačních poplatcích
- prohledat archiv časopisu, který v případě otevřeného časopisu musí být volně dostupný, ověřit si kvalitu a obsahové zaměření vydaných článků, zda odpovídají profilu časopisu
- získat reference od kolegů
Užitečné zdroje
Beallův seznam
- Jeffrey Beall, knihovník z University of Colorado, budoval do ledna 2017 seznam predátorských vydavatelů a časopisů. Upozornil tak na nekalé praktiky vydavatelů a časopisy sporné úrovně a fenomén defraudace vědeckého publikování s hrozivě vzrůstající tendencí za posledních několik let. Na základě soudních hrozeb ze strany vydavatele Frontiers byl Beallův seznam nuceně odstraněn.
- studie a interaktivní aplikace analyzující publikační činnost výzkumných organizací ČR
O hodnocení a financování vědy (Daniel Münich soukromě)
- blog o hodnocení vědy včetně sledování trendů v publikování
Pochybné časopisy
- webová stránka Knihovny univerzitního kampusu Masarykovy univerzity podrobně představující celou problematiku predátorů, včetně predátorských konferencí
Vím, kde publikuji neboli Think. Check. Submit.
- jednoduchá webová stránka s návodem, jak poznat kvalitní časopis
Kontaktní údaje
Mgr. Pavla Rygelová, telefon 597 325 171, místnost UK 235