Ústřední knihovna Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava

Open Researcher and Contributor ID: ORCID již funguje ; Scopus2Orcid (Send Scopus Author details and publication list to ORCID); SciVerse: ORCID .

Důležité upozornění: Při práci se záznamy z bibliografických bází dat a plnotextovými informačními zdroji je nutné respektovat autorský zákon a licenční podmínky producenta. Elektronické informační zdroje jsou určeny pouze pro oprávněné uživatele (studenty a zaměstnance univerzity) výhradně pro nekomerční využívání. Tyto zdroje jsou zakoupenou licencí určeny pouze pro vzdělávací a studijní účely. Poskytnutí záznamů i plných textů jiným osobám je v rozporu s licenčními smlouvami. Pokud tato ustanovení oprávněný uživatel poruší, ponese všechny z toho vyplývající důsledky.

Scopus je multioborová bibliografická a citační databáze společnosti Elsevier .

• Užitečné informace o bázi dat Scopus

Scopus ; prezentace Mgr. Lucie Vavříkové (Elsevier, B.V.) ze semináře dne 31. 1. 2013 v rámci cyklu seminářů Moderní způsoby publikování a hodnocení výsledků VaV

Tato databáze (podle údajů z listopadu 2012) sleduje a registruje:

• více než 20 500 titulů od více než 5 000 nakladatelů z celého světa;
• z toho je zhruba 19 500 recenzovaných (angl. peer-reviewed) titulů časopisů, včetně asi 1 900 otevřeně přístupných (open access) časopisů;
• 360 knižních edic a dalších zdrojů odborných informací.

Do báze dat Scopus jsou zařazovány i záznamy článků v tisku („Articles-in-Press“) z více než 3 850 časopisů. Jde o články, které byly vydavatelem přijaty k uveřejnění v časopisu, ale nebyly ještě zařazeny do konkrétního čísla daného časopisu.

Celkem Scopus obsahuje kolem 49 milionů záznamů. Z toho je asi 28 milionů záznamů dokumentů vydaných po roce 1996 (78 % z těchto záznamů zahrnuje i odkazy na použitou literaturu). Druhá polovina (asi 21 milionů) záznamů odkazuje na dokumenty vydané před rokem 1996 (od roku 1823). Dále Scopus registruje 5 milionů 300 tisíc konferenčních příspěvků ze sborníků příspěvků (angl. proceedings) a časopisů.

Nejstarší záznamy jsou z roku 1823 z časopisu The Lancet  – jde o jeden z titulů z archivní kolekce časopisů společnosti Elsevier (1 530 časopisů a 4 miliony záznamů). Vedle archivu nakladatelství Elsevier, zahrnuje Scopus také archivy těchto nakladatelů: Springer (od roku 1869), Institute of Physics (od roku 1874), American Chemical Society (od roku 1879), American Physical Society (od roku 1893), American Institute of Physics (od roku 1939), Oxford University Press (od roku 1849), Royal Society of Chemistry (od roku 1841), časopisy Nature (od roku 1950) a Science (od roku 1880).

Scopus pokrývá časopisecké zdroje bez přerušení od roku 1996 výše, avšak jen u těch časopisů, jejichž vědecký obsah a další náležitosti jsou ve shodě s požadavky producenta. V takovém případě jsou v bázi dat záznamy všech v nich publikovaných příspěvků (pokrytí zdroje v databázi je tzv. Cover-to-Cover; podmínkou navíc ještě je, aby články odpovídaly sledovaným typům dokumentů).

Informace z těch časopisů, které byly do databáze Scopus zahrnuty až po jejím zveřejnění na podzim roku 2004, jsou dostupné teprve od okamžiku zařazení daného titulu do databáze. Články ze starších ročníků nejsou tedy v databázi zpětně registrovány. Dále nejsou v úplnosti pokryty zdroje, jež nemají přiděleno ISSN nebo nejsou vydávány pravidelně. Příspěvky z tzv. trade journals (odborných časopisů), jež nesplňují požadavky na typ dokumentu nebo neobsahují odkazy na literaturu (angl. references), rovněž nejsou do této databáze zahrnuty.

Databáze Scopus je aktualizována denně.

Kritéria pro zařazení zdrojů do báze dat Scopus

V databázi Scopus jsou registrovány články z časopisů, jež splňují obecná pravidla pro zařazení do tohoto informačního zdroje. Tituly navržené k vyhodnocení pro sledování v této databázi musí splňovat alespoň tato základní kritéria:

• recenzní řízení,
• pravidelné vydávání,
• přidělené ISSN (pro tištěnou a/nebo elektronickou verzi časopisu),
• anglické abstrakty,
• bibliografické citace v latince,
• prohlášení o etice publikování.

Jestliže vydavatel časopisu nezajistí splnění těchto minimálních podmínek, může producent odmítnout sledovat navržený titul i pro účely rozhodování o jeho možném zařazení do databáze Scopus.

Vlastní rozhodování o zařazení časopisů do báze dat Scopus se soustředí na pět hlavních kategorií: vydavatelská politika časopisu, obsah, citovanost, pravidelnost a online dostupnost. Vedle výše uvedených kritérií jsou přitom posuzovány další důležité podmínky, například: typ recenzního řízení, citovanost editorů (členů redakční rady) i článků z daného časopisu v bázi dat Scopus, dostupnost online verze časopisu (včetně anglické verze domovské stránky časopisu) i kvalita domovské stránky časopisu.

Jednou z podmínek je například také mezinárodnost časopisu. Při vydávání se proto vyplatí myslet na to, že editoři i autoři příspěvků časopisu by měli být z různých zemí; čím větší pestrost, tím lépe. Zajišťuje to také širší okruh potenciálních čtenářů (a tím také možnou vyšší citovanost publikovaných článků).

Na obrázku je záznam článku vyhledaného dotazem TITLE-ABS-KEY(hazardous AND material* AND accident OR incident) AND PUBYEAR AFT 2010; v záznamu dokumentu jsou podbarvena slova z dotazu, článek je z roku 2011.

Scopus umožňuje i vyhledávání v kvalitních dokumentech umístěných na webu. Zdrojem těchto údajů je služba Scirus . Touto webovou vyhledávací službou je indexováno zhruba 350 milionů webových dokumentů s vědeckým obsahem.

Scopus nabízí rovněž výsledky vyhledávání patentové literatury (asi 24 miliony 700 tisíc patentových záznamů z pěti patentových úřadů; WIPO , EPO, USPTO , Japan Patent Office a UK Patent Office ).

Bibliografické záznamy s abstrakty jsou v databázi Scopus propojeny s plnými texty na serverech nakladatelů. Prostřednictvím odkazu „View at publisher“ (viz obrázek) se tak můžete rychle dostat k plnému textu dokumentu v případě, že byl publikován ve zdroji přístupném uživatelům z VŠB-TU Ostrava, případně k volně přístupnému plnému textu.

Tento dokument byl citován 35 jinými dokumenty, na jejichž záznamy je možné přejít, viz následující obrázek:

Vzhledem k tomu, že byl článek publikován v časopise nakladatelství Elsevier (které je současně producentem báze dat Scopus), je vidět vzájemné propojení obou zdrojů, viz informace o počtu citací článku v bázi dat Scopus: Cited by (35).

Užitečné informace o bázi dat Scopus

• SciVerse Scopus
• SciVerse – nové integrované vyhledávací rozhraní společnosti Elsevier
• What does Scopus cover?
• SciVerse Scopus Content Coverage Guide (PDF)
• Content Selection for Scopus
• Scopus Title Suggestion
• Advice to journal editors and publishers: Securing accession for a journal to Scopus (PDF)
• Scopus Journal Analyzer
• SCImago Journal & Country Rank ; indikátor SJR: vyjadřuje prestiž citací podle toho, z jakého zdroje pocházejí; zdůrazňuje ty zdroje, které jsou využívány prestižními tituly, a umožňuje uživateli seřadit svůj vlastní soubor zdrojů bez ohledu na jejich obory.
• CWTS Journal Indicators ; indikátor SNIP (Source Normalized Impact per Paper): měří kontextový citační ohlas zdroje, který zohlední jak rozdíly v citačním chování, tak i rozdíly v pokrytí databáze jednotlivých vědních disciplín.
• Jak si zjistit h-index v bázi dat Scopus
• Elsevier TrainingDesk
• Scopus Author Feedback Wizard
• Data Correction Request Form
• Missing Content Request Form
• Citation Correction Request Form

• < Zpět
• ^ Nahoru