Bibliografické systémy se dělí podle
V praxi je však jejich jednoznačná klasifikace obtížná, protože se často jednotlivé typy do jisté míry překrývají. Některé bibliografické systémy jsou navíc specializované nejen tematicky, ale také z pohledu typu dokumentů (či informací), jež registrují. Například sledují pouze patentové či normativní dokumenty.
Univerzální bibliografické systémy představují např. systémy národních bibliografií. Bibliografické informační systémy mohou být souběžné nebo retrospektivní, registrující nebo výběrové, univerzální nebo specializované atd. K souběžným národním bibliografiím, jež jsou zpravidla budovány národními knihovnami, je dnes zajišťován standardní online přístup komerčním způsobem prostřednictvím profesionálních databázových center, buď externích (Německo) nebo interních (Velká Británie), u jiných systémů je možné pouze hledání v databázi katalogu nebo v souborném katalogu, jež bývá volně dostupné pro prohledávání všem uživatelům. Národní bibliografie bývají zpřístupňovány rovněž na CD-ROM (stále ovšem i na magnetických páskách). Tradiční papírové výstupy sice zůstaly doposud v některých případech zachovány, ale jednoznačně převažují (i z hlediska uživatelského přístupu) elektronické formy.
Mezinárodní univerzální bibliografické systémy jsou reprezentovány především
Do této skupiny patří rovněž báze dat nakladatelských a knihkupeckých firem, jako jsou třeba Books in Print nebo Books out of Print firmy Bowker nebo báze dat BookFind firmy Nielsen BookData.
Další typ z této skupiny představují systémy pro registraci seriálových publikací: ISSN (International Standard Serial Number) nebo Ulrich’s International Periodicals Directory firmy Bowker.
Pod pojmem druhově specializované bibliografické systémy si můžeme představit např. systémy patentových nebo normativních dokumentů. Jsou to tedy systémy registrující jen určité druhy informací (dokumentů).
Polytematické bibliografické informační systémy reprezentují např. báze dat Thomson Reuters Scientific (původně Thomson ISI, resp. Institute for Scientific Information) Current Contents nebo Science Citation Index, báze dat Scopus nakladatelství Elsevier, báze dat systému Institut de l'Information Scientifique et Technique (INIST) du CNRS z Francie – PASCAL a FRANCIS, nebo ruský informační systém Vserosijskij institut naučnoj i techničeskoj informaciji (VINITI) a jeho báze dat.
Tyto systémy jsou orientovány na sledování informací z určitých oborů (společenské vědy, přírodní vědy, medicína, technika apod.); některé jsou velmi úzce specializované, jiné zabírají daný obor šířeji. Většina systémů je dnes zaměřena pouze na registrování časopiseckých článků a příspěvků z konferenčních materiálů, některé systémy však sledují nejvýznamnější informace z daného oboru bez ohledu na typ dokumentu (zahrnují i patentové či normativní dokumenty, výzkumné zprávy, vysokoškolské práce aj.). Producenty těchto systémů jsou zpravidla specializované komerční organizace, národní či mezinárodní vědecké společnosti a specializované knihovny nebo vědecko-výzkumné instituce.
ÚK VŠB-TUO | Autor: Daniela Tkačíková | Aktualizováno 2009-11-17 | ©1998-2009 | VŠB-TUO | XHTML 1.1