Ústřední knihovna Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

Identifikátory autorů

Problémy s identifikací autorů

Nejednoznačnost jmen autorů vědeckých publikací je dlouhodobým problémem. Obrovský nárůst publikací v posledních desetiletích problémy jednoznačné identifikace autorů ještě zvýraznil. Jedním z problémů komplikujících vyhledávání autorů v databázích jsou například častá shodná příjmení. V jedné z nejdůležitějších databází Web of Science lze (z řady důvodů) pro hledání využít jen příjmení a iniciály rodných jmen, případně upřesnit hledání oborem nebo pracovištěm (při použití rozhraní Author Search) či vybírat hodnoty z dlouhého seznamu nejrůznějších variant jmen (viz nabídka Select from Index) to (ta) nejpravděpodobnější jméno (jména). Lze se o tom snadno přesvědčit prostřednictvím jednoduchých dotazů:

Web of Science: Cited Reference Search

Při hledání citačních odkazů ve Web of Science (Web of Science Core Collection: Citation Indexes) podle jména NOVAK J (což je v této bázi hlavní možnost hledání autorů s příjmením Novák a rodným jménem Jakub, Jan, Jaromír, Jiří, Josef...) vám v současnosti systém nabídne 7 146 citovaných publikací, v nichž je uveden autor s tímto „jménem“.

Web of Science: Basic Search

Pokud v téže bázi dat použijete stejné jméno pro vyhledání publikací podle autora, dostanete 3 440 záznamů publikací. V tomto případě je však možné vyhledávat výhradně podle příjmení a iniciály (iniciál) rodného jména (rodných jmen).

Jsou-li v článcích uvedena úplná jména autorů, pak v posledních letech bývají do báze dat rovněž ukládána. Různé varianty jmen však nejsou v bázi dat spolehlivě propojeny, neboť daný způsob zpracování záznamů a běžná publikační praxe ovlivňují možnost jednoznačné identifikace autorů. Jediným dotazem nelze získat vyčerpávající výsledek, zpravidla je nutné zkombinovat více variant vyhledávání (v záznamech jsou sice jména autorů s hypertextovými odkazy a s nabídkou Find more records by this author, avšak na tuto funkci nelze plně spoléhat).

Hlavní příčiny problémů a chyb ve jménech autorů

Zpracování záznamů do databází probíhá buď skenováním papírových předloh nebo vytěžováním elektronických verzí publikací s minimálními zásahy člověka s využitím automatizovaných procesů.

Chyby v záznamech v databázích však bývají často výsledkem chyb ve zdrojových publikacích. Jednak chybují samotní autoři, jednak bývají příčinou nesprávné postupy vydavatelů/editorů (nevhodné fonty, používání velkých písmen ve jménech autorů s diakritikou, šablony pro publikace apod.).

Chybné údaje v původních publikacích nelze dodatečně opravit (chyby ve jménech autorů, v názvech pracovišť apod.). Proto není možné žádat o opravy těchto chybných údajů ani v záznamech v databázích (s výjimkou oprav chybného pořadí rodných jmen a příjmení).

Identifikace chyb v záznamech je úkolem pro autory, kteří by následně měli požádat producenty databází o provedení oprav, pokud chyby vznikly až při zpracování záznamů. Současně je důležité předcházet zbytečným chybám v publikacích důslednou kontrolou údajů před odesláním rukopisu vydavateli.

Diakritika ve jménech (ano či ne?)

Kromě již zmíněného problému s jednoznačnou identifikací autorů se shodnými příjmeními (případně celými jmény) jsou zdrojem chyb ve jménech (nejen) českých autorů diakritická znaménka. Proto se např. v databázi Scopus objevují tyto varianty rodných jmen: Joná, Luká, Ale, Tomá apod., nebo tato varianta autorova příjmení externí odkaz: Dvoøáêk (zde byla chyba při zpracování způsobena nejen diakritikou, ale také použitím verzálek u jmen autorů externí odkaz).

(Ne)Respektování konvence pro uvádění osobních jmen

Pokud jde o způsob uvádění jmen autorů v publikacích, je vydavatelům i autorům doporučeno uvádění v přirozeném pořadí (s případným zvýrazněním příjmení – verzálky, odlišný řez písma – pro jeho odlišení od zbývajících částí osobních jmen).

Zpracovatelé záznamů sice také občas přihlížejí ke konvencím pro uvádění osobních jmen, nicméně u vědecké literatury se s ohledem na citační odkazy v publikacích a na zpracování do databází a katalogů dává přednost uvádění osobních jmen způsobem obvyklým v západním civilizačním okruhu: Jméno Příjmení.

Pokud tedy není v publikaci dodržena tato konvence pro uvádění osobních jmen, nelze se divit, že jsou jména autorů v záznamech uvedena např. takto externí odkaz: Vincent, M., Ladislav, F., Petr, A., Andrew, T., Pavel, H., David, T., Elena, B.-P. (Scopus).

Řešení problémů se jmény autorů (?)

Reakcí na výše zmíněné problémy jsou různé iniciativy, z nichž nejvýznamnější z pohledu vědecké literatury jsou nástroje využívané producenty dvou nejvýznamnějších citačních a bibliografických databází:

Důležitým nástrojem, nezávislým na konkrétním produktu, který by měl problémy s jednoznačnou identifikací autorů řešit, je ORCID – Open Researcher & Contributor ID.

Na řešení problémů s osobními jmény v publikacích a v databázích se však musí aktivně podílet sami autoři, např. pozorným sledováním údajů o svých publikacích indexovaných v databázích Scopus a Web of Science. Pokud jsou v záznamech chyby vzniklé zpracováním, je nezbytné požádat producenty o opravy.

Opravy údajů v bázi dat Scopus

Pokud v záznamu publikace objevíte chybu, která je výsledkem zpracování údajů do databáze Scopus, vždy požádejte o opravu této chyby. Je nesprávné slučovat v jeden profil (pod jeden AU-ID) několik profilů, které byly vytvořeny chybou producenta. Pro ponechání chybného údaje v záznamu je důvodem pouze chybný údaj ve zdrojové publikaci. Různé varianty osobního jména v profilu mají smysl tehdy, pokud jste sami ve svých publikacích tyto různé varianty použili: varianta jména bez diakritiky, jen s iniciálou rodného jména, původní příjmení apod.

Ask a Question

 

Obrázek: Ask a Question – ve formuláři nejprve vyplňte všechny požadované povinné kontaktní informace a poté zvolte v rozbalovacím menu „I have a question about“ téma dotazu. Žádáte-li o opravu chybných údajů v záznamu, vyberte Document details are incorrect. Do formuláře můžete vložit i článek (postačí úvodní stránka článku, ze které lze získat správné údaje). Dále v poli Additional Details vysvětlete, proč žádáte o opravu a doplňte případné další informace, jimiž podpoříte svoji žádost.

Pokud jde o autorský profil, vždy si zkontrolujte, zda do něj nebyly zařazeny publikace jiného autora se shodným příjmením (případně i rodným jménem). Pokud ano, požádejte o odstranění těchto publikací ze svého profilu prostřednictvím formuláře (Author Feedback). Tento formulář je určen také pro žádosti o sloučení více profilů téhož autora do jednoho profilu.

Opravy údajů v bázi dat Web of Science

Ve Web of Science lze požádat o opravu chyb v záznamech prostřednictvím formuláře, viz odkaz v každém záznamu: Suggest a correction.

Suggest a correction

 

Obrázek: Web of Science: Suggest a correction – odkaz na formulář pro opravu údajů v záznamech je v menu vpravo v každém záznamu.

Suggest a correction

 

Obrázek: Web of Science: Suggest a correction – ve formuláři nejprve vyplňte všechny požadované povinné kontaktní informace a poté vyberte v rozbalovacím menu „Type of Change“ odpovídající volbu. Dále v poli Change Requested vysvětlete, proč žádáte o opravu a doplňte případné další informace, jimiž podpoříte (viz pole Description) svoji žádost.

Scopus Author Identifier

Scopus Author Identifier externí odkaz je nástroj používaný v bibliografické a citační bázi dat Scopus. Tento identifikátor je přidělován při zpracování záznamů publikací do databáze Scopus s cílem seskupit do jednoho autorského profilu všechny práce daného autora bez ohledu na varianty jména uváděné v publikacích.

S ohledem na různorodost uvádění jmen autorů v publikacích, ale také vzhledem k chybám vznikajícím při jejich zpracování, s ohledem na nejednotnost uvádění afilací autorů nebo změny jejich působiště, případně také vzhledem k posunům v tematickém zaměření prací jednotlivých autorů, nemůže být Scopus Author ID univerzálním nástrojem pro identifikaci autorů.

Zařazení odkazů na publikace registrované v bázi dat Scopus do jednoho autorského profilu se správně uvedeným autorovým jménem je proto závislé na aktivním přístupu ze strany samotných autorů. Pro opravy a seskupení publikací pod jeden preferovaný autorský profil slouží Scopus Author Feedback Wizard externí odkaz.

Společností Elsevier (producentem báze dat Scopus) je doporučováno, aby autoři využili možností propojení s ORCID: Scopus2Orcid externí odkaz (Send Scopus Author details and publication list to ORCID). Viz též odkaz Add to ORCID na obrázku (vpravo nad odkazy na citující dokumenty).

Návod: Importing author details to ORCID externí odkaz

ResearcherID

ResearcherID externí odkaz je nástroj pro jednoznačnou identifikaci autorů a správu jejich vědeckých publikací společnosti Clarivate Analytics externí odkaz (původně Thomson Reuters):

ResearcherID

 

Obrázek: ResearcherID – výsledek hledání autorů prostřednictvím klíčového slova nanotechnology

Každému uživateli (výzkumníkovi, autorovi) je bezplatně při registraci přidělen jedinečný identifikátor, díky němuž je možné se vyhnout problémům s chybnou identifikací osob. Autorům umožňuje zveřejnění seznamů jejich prací prostřednictvím osobního profilu, sledování citačních odkazů na tyto práce i výpočet h-indexu.

Informace na ResearcherID jsou integrovány se záznamy ve Web of Science externí odkaz. Současně jsou kompatibilní také s ORCID externí odkaz. Členové ResearcherID se mohou zaregistrovat a propojit díky svým ResearcherID s ORCID, viz další informace: ResearcherID and ORCID Integration externí odkaz.

Jak získat ResearcherID

V současnosti jsou dva způsoby:

  1. Každý, kdo má přístup do Web of Science, se může zaregistrovat přímo z rozhraní Web of Science externí odkaz.
  2. Jinak lze požádat o zaslání pozvánky vyplněním a odesláním formuláře přímo z ResearcherID externí odkaz.

ResearcherID-registrace

 

Obrázek: Odkaz na ResearcherID se ve Web of Science skrývá pod nabídkou My Tools.

Vzhledem k tomu, že VŠB-TUO má přístup do Web of Science, je nejjednodušší cestou registrace a žádost o přidělení ResearcherID přes rozhraní této báze dat. Po kliknutí na odkaz ResearcherID se otevře pop-up okno s přihlašovacími údaji.

Každý, kdo má přístup do Web of Science, má po další – individuální – registraci možnost využívat různé personalizované služby (např. uložit si vyhledávací strategii, historii, nechat si posílat alerty nebo využívat EndNote), proto je možné, že již takto registrovaní jste. V takovém případě použije pro přihlášení do systému tyto již dříve získané přihlašovací údaje. Pokud je nemáte, musíte se nejprve registrovat, viz odkaz Register.

 Web of Science - registrace

 

Obrázek: Odkaz na individuální registraci uživatele ve Web of Science.

Po první registraci se přihlaste do žádosti o přidělení ResearcherID – vyplňte formulář podle pokynů. Případná předvyplněná pole ve formuláři aktualizujte/opravte. Web of Science využívá údaje v záznamech bez diakritiky z historických důvodů, nicméně pro ResearcherID je žádoucí použít jméno i příjmení včetně diakritiky.

Ve formuláři žádosti o přidělení ResearcherID je pole Other Names Used by You. Tam uveďte další varianty jména (s ohledem na to, jak je/bylo uváděno v publikacích a následně – to především, tj. bez diakritiky – v záznamech ve Web of Science), např. Příjmení, J., Prijmeni, J. a Prijmeni, Jmeno. V záznamech ve Web of Science se může osobní jméno vyskytovat i v invertované podobě, pak je třeba uvést také tuto variantu: Jmeno, P., případně Jmeno, Prijmeni.

Open Researcher & Contributor ID (ORCID)

Relativně nová iniciativa ORCID externí odkaz (oficiálně byla uvedena infrastruktura ORCID do provozu 16. října 2012) by měla mít z řady důvodů šanci uspět v globálním měřítku.

Dosud bylo přiděleno celkem 3 978 320 ORCID iDs, viz ORCID Statistics externí odkaz.

Cílem iniciativy ORCID je vyřešení problémů s nejednoznačností osobních jmen v oblasti výzkumu a vědecké komunikace vytvořením centrálního registru jedinečných identifikátorů pro jednotlivé výzkumníky a rovněž otevřeným a transparentním spojovacím mechanismem mezi ORCID a dalšími existujícími systémy identifikace výzkumníků. Tyto identifikátory mohou být vzájemně propojeny s vědeckými výstupy výzkumných pracovníků s cílem posílit vědecký výzkum, efektivitu financování výzkumu i spolupráci v rámci vědecké komunity.

ORCID je jedinečný mezinárodní identifikátor autora (výzkumníka). Smyslem takového ID je například možnost odlišit autory se stejným jménem a najít všechny publikace jednoho autora, i když jeho jméno není ve všech publikacích shodně uvedeno.

Identifikátor ORCID propojuje výzkumné pracovníky s jejich díly, organizacemi a jejich dalšími osobními identifikátory.

Významné je zapojení nakladatelů, zpracovatelů a dalších poskytovatelů informací, viz ORCID Sponsors externí odkaz a ORCID Members externí odkaz. Díky účasti CrossRef externí odkaz je v systému ORCID možné vyžádat všechny publikace z databáze CrossRef. Zná-li autor doi své publikace, může jeho prostřednictvím získat kvalitní metadata.

Identifikátor ORCID začali využívat i poskytovatelé finanční podpory na výzkum (grantové agentury), např. Wellcome Trust externí odkaz, OSTI externí odkaz (U.S. Department of Energy, Office of Scientific and Technical Information), Swedish Research Council externí odkaz, Evropská komise (viz Guidelines on Open Access to Scientific Publications and Research Data in Horizon 2020 externí odkaz nebo ERC.

ORCID je kompatibilní s International Standard Name Identifier (ISNI) externí odkaz, viz též ISO 27729:2012 externí odkaz.

Současné projekty na integraci ORCID (grantové agentury, vydavatelé a instituce)

Jak získat identifikátor ORCID

Vytvořte nebo propojte ORCID iD ORCID ID prostřednictvím informačního systému univerzity (UnIS): ORCID (Open Researcher & Contributor ID) na VŠB-TUO

ORCID-registrace

 

Obrázek: Získání identifikátoru ORCID je pro jednotlivce bezplatné, jednoduché a rychlé; stačí vyplnit stručný registrační formulář externí odkaz

ORCID-účet fiktivního vědce

 

Obrázek: Josiah Carberry, ORCID iD: 0000-0002-1825-0097 externí odkaz; profil fiktivní osoby externí odkaz je na ORCID použit pro demonstraci možností propojení s dalšími zdroji; obdobným způsobem (viz např. uvedení jména a jeho dalších variant)

Užitečné informace

ORCID-v-článku

 

ORCID a ResearcherID

ORCID externí odkaz a ResearcherID externí odkaz jsou komplementární identifikátory. Zatímco ORCID je identifikátor nezávislý na jakémkoliv producentovi, vydavateli či produktu, ResearcherID je identifikátor používaný jen v produktech společnosti Clarivate Analytics externí odkaz (původně Thomson Reuters). V současnosti je proto žádoucí, aby autoři vědeckých publikací používali oba identifikátory.

Web of Science: Author Identifier

 

Obrázek: Pokud má autor přiděleny identifikátory, je tato informace součástí záznamu ve Web of Science; v tomto záznamu (WOS:000316687400063) lze zjistit, že má jeden z autorů článku identifikátor ResearcherID externí odkaz i ORCID externí odkaz.

Web of Science: Author Identifier

 

Obrázek: Na tomto obrázku z ORCID je vidět, že jsou systémy ResearcherID a ORCID propojeny.

ÚK VŠB-TUO | Autor: Daniela Tkačíková | Aktualizováno 2017-10-23 | ©1998-2017 | VŠB-TUO | XHTML 1.1