Ústřední knihovna Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

Popis dokumentů

Zpracování informací

Výsledkem zpracování informací je organizovaný soubor dokumentů (např. knihovní fond) obsahujících primární informace. Vyhledávání dokumentů v takovém souboru umožňují metadata, resp. organizované soubory metadat. Např. v tradičních systémech jsou to knihovní katalogy, bibliografie, referátové časopisy, nakladatelské katalogy apod. V elektronických systémech jsou to např. bibliografické nebo evidenční báze dat či plnotextové databáze (lépe řečeno jejich indexy).

Metadata

Metadata jsou informace o informacích. Jsou to sekundární informace, které souvisejí s popisovanými dokumenty. Jednak jde o informace, které jsou přímo součástí těchto dokumentů (např. údaje na titulním listu knihy), jednak jsou to údaje, které jsou uloženy mimo vlastní dokument v nějakém systému, ve kterém tento dokument zastupují (např. údaje uložené v záznamu v knihovním katalogu).

Při zpracování dokumentů je prostřednictvím popisu vytvořena množina charakteristických znaků, která dokument v systému zastupuje (autor, název, nakladatel, rok vydání atd.) a doplňuje (např. klíčová slova, předmětová hesla, deskriptory, třídníky MDT atd.). Součástí této činnosti je také určení charakteristického znaku (identifikátoru), který daný dokument jednoznačně odlišuje od ostatních dokumentů (např. u knih je to ISBN).

Vyhledávání informací

Při vytváření metadat se vychází z původního dokumentu. Na začátku celého procesu zpracování tedy stojí autor, který tím významně ovlivňuje možnosti vyhledávání informací. A to nejen obsahově (vlastní text, název, podnázev, abstrakt apod.), ale také z hlediska formálního. Tedy tím, jak jeho práce splňuje určité požadavky na formální úpravu daného typu dokumentu.

Tak jako se při zpracování informací hledají v dokumentech určité charakteristické znaky, které daný dokument budou zastupovat v systému, tak se také při vyhledávání uživatel snaží nalézt určité přístupové body, tj. vyhledávací (selekční) údaje. Měl by tedy nejen vědět, proč hledá, ale také kde hledat, jak využívat různé typy zdrojů a jak zvolit ty nejvhodnější zdroje pro své konkrétní potřeby.

V prvé řadě by měl něco vědět o jednotlivých typech dokumentů, znát jejich základní charakteristiky i informační zdroje, ve kterých jsou registrovány. To platí samozřejmě i pro autory, zvlášť tehdy, jsou-li sami také v rolích editorů nebo vydavatelů. Což je v současnosti v akademickém prostředí poměrně běžná záležitost. Týká se to např. přípravy a zpracování sborníků z akcí, vydávání časopisů apod.

Například název článku by měl „poskytovat stručnou identifikaci obsahu a být snadno rozlišitelný v bibliografiích a informačních publikacích; musí být rovněž vhodný pro indexování a vyhledávání“.

Při vyhledávání informací podle tématu se uživatel snaží najít dokumenty, v jejichž záznamech se vyskytují slova použitá pro vyjádření tématu v dotazu. Často jsou to právě slova z názvů dokumentů, podle nichž uživatelé hledají. Snaží se přitom nalézt shodu mezi vlastním způsobem vyjadřování a výrazy, které použili autoři dokumentů.

Bibliografická informace

Bibliografická informace je druh sekundární informace reprezentující dokument nebo jeho část. Je výsledkem popisu dokumentu. Základní jednotkou je bibliografický údaj.

Bibliografie

Bibliografický popis

Bibliografický prvek

Bibliografický záznam

Katalog

Souborný katalog

Katalogizační záznam

Popisné (identifikační) údaje používané v bibliografickém popisu (obecně)

Například:

1Více informací viz OCLC WorldCat® externí odkaz

ÚK VŠB-TUO | Autor: Daniela Tkačíková | Aktualizováno 2016-12-20 | ©1998-2017 | VŠB-TUO | XHTML 1.0