Při studiu se určitě vyplatí ukládat si – dnes samozřejmě v elektronické podobě – informace a poznámky o přečtených knihách, časopiseckých článcích aj. dokumentech, abyste při zpracování své vlastní práce měli kdykoliv po ruce informace, které je zapotřebí uvést v soupisu použité literatury. Na poslední chvíli se obtížně zjišťují potřebné údaje, zvlášť tehdy, pokud jste pro studium použili jen kopie vybraných pasáží z knih.
K dispozici je software i webové aplikace, které usnadňují budování, údržbu a vyhledávání informací v „osobních bibliografických databázích“. Kromě možnosti ukládání a třídění záznamů tyto nástroje umožňují také formátování bibliografických citací a vytváření jejich soupisů podle nejrůznějších citačních stylů. Tento tzv. reference management software (angl. rovněž personal bibliographic software; personal bibliographic manager; citation and bibliographic management tool) zpravidla spolupracuje s textovým editorem, takže je velmi výhodné jej využívat i při vlastním zpracování textů. Profesionální komerční software je pochopitelně finančně náročný, a tak se vyplatí hlavně těm, pro něž je práce s informacemi a vlastní publikování běžnou, takřka každodenní, záležitostí.
Není náhodou, že mezi producenty takového software patří společnost Thomson Reuters, o níž již byla řeč v souvislosti s citačními rejstříky. Thomson Reuters nabízí mezi odbornou veřejností dobře známé produkty, např. EndNote (tento nástroj je součástí Web of Knowledge 1 ve verzi EndNote Web 2), Reference Manager nebo ProCite.
Pro zájemce je k dispozici i volně dostupný software (freeware), např. BiblioExpress, což je zjednodušená verze komerčního programu Biblioscape 9, nebo Scholar's Aid 4 Lite, rovněž zjednodušená verze programu Scholar's Aid.
Užitečným nástrojem s mnoha funkcemi je volně dostupný research management software Qiqqa. Docear (The Academic Literature Suite) je volně šířená sada nástrojů pro vyhledávání, organizování a vytváření odborných dokumentů v akademickém prostředí. Doporučit je možné také Colwiz – Collective Wizdom (wisdom). Volně šířený software je určen ke čtení a sdílení dokumentů, generování bibliografii a k řadě dalších aktivit běžných v akademické sféře.
K nástrojům pro správu bibliografických záznamů hodně využívaným v akademickém prostředí patří rovněž RefWorks. Je to komerční webová služba, která usnadňuje budování, údržbu a vyhledávání informací v osobní bibliografické databázi i jejich sdílení s dalšími uživateli. Umožňuje také zformátování bibliografických citací podle velkého množství různých citačních stylů.
Nejrozšířenější volně dostupné nástroje založené na technologiích Web 2.0 jsou variantou oblíbených systémů pro správu záložek na webové stránky určenou pro vědecké prostředí. Umožňují vytvářet osobní kartotéky odkazů podobně jako RefWorks automatickým importem bibliografických údajů z databází (např. z Web of Science, Scopus, ScienceDirect, SpringerLink apod.) i ručním vložením záznamů a plných textů ve formátu PDF.
Zajímavou a užitečnou službou je CiteULike. Je to volně přístupná služba, která umožňuje (nejen) akademickým pracovníkům ukládat, sdílet a organizovat odkazy na literaturu, která je zajímá; tedy vytvářet, spravovat, využívat a sdílet „osobní bibliografickou databázi“. Tato služba využívá technologie a nástroje služeb pro sdílení a správu záložek (social bookmarking), je však rozšířena o určité funkce využívané v akademické prostředí. Služba CiteULike je dostupná z libovolného počítače připojeného k Internetu a nevyžaduje instalaci žádného software. Její výhodou oproti jiným službám poskytujícím obdobné funkce, např. RefWorks, je volný přístup a jednoduchost. Služba CiteULike je v současnosti podporována vydavatelstvím Springer.
Podobně jako CiteULike umožňuje i Mendeley doplňovat, organizovat a sdílet osobní bibliografickou databázi. Pro lokální použití na PC je možné využít volně dostupný citační manažer (Reference Manager). Jeho doplněk Web Importer umožňuje přímý import citačních odkazů a dokumentů z velkého množství akademických databází i plnotextových zdrojů. Prostřednictvím webu je pak možné sdílet i vyhledávat informace v rozsáhlém katalogu vědeckých dokumentů (více než 34 miliony záznamů).
K dispozici jsou i další volně dostupné služby, které umožňují s větší či menší mírou komfortu sbírat a spravovat (případně sdílet s dalšími uživateli) bibliografické citace, např. BibSonomy, Zotero nebo ReadCube.
Systémy založené na spolupráci při tvorbě obsahu charakteristické pro Web 2.0 se velmi rychle rozšířily. Jde hlavně o systémy pro vytváření sociálních sítí, blogy, systémy kolektivního vytváření obsahu (wiki) a rovněž kolektivního sdílení vlastních URL odkazů. Mezi služby pro správu záložek specializované na odbornou literaturu patří např. Delicious nebo Diigo.
Výše uvedené nástroje zpravidla umožňují uživatelům:
Jednou z výhod většiny výše uvedených systémů je zpětná kompatibilita údajů. Jejich producenti tak nejen podporují nové způsoby komunikace vědeckých informací, ale současně vytvářejí prostředí pro šíření kvalitních bibliografických údajů (mj. jednoduchou možností přímého importu dat z databází a dalších profesionálních informačních zdrojů, jakými jsou například webové služby pro publikování časopisů).
Užitečná je rovněž integrace nástrojů typu „social bookmarking“ do těchto zdrojů, která umožňuje nakladatelům získat informace (zpětnou vazbu) od uživatelů (viz např. prezentace STM Social bookmarking and Journal evaluation nebo článek 3.
1 Viz informace o Web of Knowledge pro uživatele na VŠB-TUO.
2 Pokud se ve Web of Knowledge zaregistrujete, abyste mohli využívat některé další (personalizované) funkce, můžete pak využívat i přímý vstup do My EndNote Web.
3 Haustein, Stefanie a Tobias Siebenlist. Applying social bookmarking data to evaluate journal usage. Journal of Informetrics. 2011, 5(3), 446-457. ISSN 1751-1577. Dostupné z doi:10.1016/j.joi.2011.04.002
ÚK VŠB-TUO | Autor: Daniela Tkačíková | Aktualizováno 2013-01-24 | ©1998–2013 | VŠB-TUO | XHTML 1.1 | Tisk