Celostátní porada vysokoškolských knihoven, Ostrava, 9.-10. listopadu 1999

Netradiční formy informační výchovy

Mgr. Daniela Tkačíková

O nezbytnosti informační přípravy uživatelů dnes nejspíš žádný z pracovníků vysokoškolských knihoven nepochybuje. Většina z nás má jistě zkušenosti s tím, že uživatelé knihoven, nejen studenti prvních ročníků studia, ale bohužel nezřídka také pedagogové, postrádají elementární znalosti a dovednosti nezbytné pro efektivní práci s informacemi. Nelze samozřejmě zobecňovat, jistě se mnozí setkávají i s pozitivními příklady, převažovat však zřejmě budou zkušenosti opačné. Záleží často na oboru nebo na přístupu jednotlivců. Nejde přitom jen o situaci specifickou pro Českou republiku, i když je asi nezbytné si přiznat, že se v této oblasti u nás (i přes různé státní výzkumné úkoly minulé doby) ve srovnání s jinými zeměmi mnohé zbytečně zanedbalo. Jistě není zvlášť nutné zdůrazňovat, že význam informační (digitální) gramotnosti vzrůstá díky síťové komunikaci a obrovským změnám, které v letech devadesátých zasáhly oblast publikování odborných informací.

Na jedné straně tedy existuje vědomí nutnosti dosažení určité úrovně informační gramotnosti uživatelů knihovnicko-informačních služeb, na druhé straně se však oprávněně vynořují otázky. Kdo a hlavně kdy a za jakých podmínek by se měl do realizace tohoto náročného úkolu pustit? Není cílem tohoto příspěvku na tyto otázky odpovědět, i když některé z odpovědí se celkem přirozeně nabízejí samy. V prvé řadě, že těmi, kdo by se tohoto úkolu měli ujmout, by měli být kvalifikovaní odborníci. Viděno očima pracovníků knihoven pak asi právě odborníci z jejich řad. Jde však o činnost, která vyžaduje nejen knihovníky (informační pracovníky?) dostatečně kvalifikované, ale také schopné předat své zkušenosti a znalosti jiným, prostřednictvím různých forem vzdělávání. To vše vyžaduje také čas a odpovídající technické zázemí. Málokterá z vysokoškolských knihoven má ovšem pro tuto činnost, která by měla respektovat současné trendy, odpovídající podmínky.

Není navíc snadné přesvědčit pedagogy (zvlášť ne ty, kteří se kdysi sami naučili pracovat s informacemi) o tom, že by se informační příprava uživatelů měla stát přirozenou součástí studia. V dalších příspěvcích z této porady se jejich autoři věnují zkušenostem s různými formami výchovy uživatelů pro práci s informacemi na svých vysokých školách, najdeme v nich rovněž informace o tom, jak intenzivně se problematika přípravy k informační gramotnosti promítá do spolupráce na řešení mnoha projektů v rámci mezinárodních programů. V Ústřední knihovně VŠB-TU Ostrava máme také určité zkušenosti s výchovou uživatelů, nebudu se však zabývat podrobným popisem toho, jakým způsobem tato činnost probíhá.

Jen ve stručnosti. V knihovně, která registruje více než 11 500 uživatelů a ve které pracuje 26 pracovníků, nelze tradiční formy informační výchovy realizovat ve větším měřítku. Knihovna v podstatě jen reaguje na požadavky osvícených pedagogů – podle jejich přání a časových možností. Podle toho, zda jde o studenty prvních ročníků, diplomanty nebo doktorandy, pracovníci knihovny provedou exkurze či přednášky zaměřené obecně na oblast práce s informacemi nebo podle určité specializace či individuálních potřeb účastníků akce. Knihovna sice na svých webových stránkách možnost uspořádání podobných akcí nabízí, ale především z důvodů personálních (časových) není v tomto směru přehnaně aktivní. Je nutné respektovat realitu a pouštět se pouze do takových činností, které je možné na odpovídající úrovni zvládnout. Ale kromě toho volit jiné – netradiční (i když to už dnes není výstižný termín) – formy pro informační přípravu uživatelů.

Kromě výše zmíněných aktivit se však výuka uživatelů informací dostala, byť poněkud nesystematicky, také do studijních osnov na Hornicko-geologické fakultě VŠB-TU Ostrava pod názvem Informatika a bibliografie. Výuka tohoto předmětu je užitečným zdrojem informací i inspirace, neboť dlouhodobější kontakt s určitou skupinu uživatelů (na jedné straně v podstatě se začínajícími studenty 2. ročníku, na druhé straně pak s budoucími diplomaty ve 4. ročníku), přináší řadu podnětů nejen pro rozvoj výuky tohoto předmětu, ale také pro další činnosti knihovny, nejen v oblasti informační přípravy. Osobně považuji tuto výuku za užitečnou pro obě strany, ale nedomnívám se, že právě tento způsob je cestou, kterou by se měla zvyšovat informační gramotnost studentů, resp. uživatelů knihoven obecně. Nemyslím si totiž, že by podobný předmět měl být součástí osnov a že by z něj měli být studenti zkoušeni obdobně jako je tomu u dalších předmětů v rámci odborného zaměření studia.

Přirozenou součástí výuky by se informační příprava měla stát jiným způsobem, ale to už souvisí s celkovým pojetím studia na našich vysokých školách. Určitou roli by zde měla mít především nabídkou kursů poskytujících podle stupně studia a individuálních potřeb studentů knihovnická pracoviště, vybavená ovšem nejen personálně, ale také technicky. Obdobně, jako již snad dnes nikdo nepochybuje o tom, že uživatelská znalost práce s výpočetní technikou patří k základní výbavě studenta (nejsem si ovšem jista, zda je tomu v praxi skutečně tak), měly by do této skupiny znalostí patřit také znalosti a dovednosti nezbytné pro získávání a zpracování informací. To, že cesta k dosažení podobného stavu bude ještě náročná a dlouhá, však bohužel není nutné zvlášť zdůrazňovat. Přesto však jsou dnes k dispozici nástroje, které lze využít k pozitivnímu ovlivnění situace a překonání omezených personálních, časových i technických možností knihoven. Jejich využití neznamená zamítnutí tradičních cest v informační přípravě, avšak umožňuje získání znalostí podstatně širšímu okruhu zájemců. Navíc také znalostí hlubších, neboť není omezeno na jednorázovou akci. Jistě lze uhodnout jaké nástroje mám na mysli – moderní informační technologie, především prostředí služby World Wide Web. Významnou roli ovšem v tom případě hrají nejen technické možnosti uživatelů, ale také jejich individuální zájem a motivace.

Jako velmi jednoduchý příklad ilustrace možností, které pro podporu přípravy uživatelů informačních služeb nabízí prostředí WWW, mohou posloužit webové stránky ÚK VŠB-TU Ostrava. Ty byly od počátku koncipovány takovým způsobem, aby uživatelům knihovny umožnily nejen podrobné seznámení se službami a fondy knihovny a perspektivně i nabídku dalších elektronických služeb knihovny. Zároveň jsou i pokusem nabídnout podmínky pro efektivní práci s informačními službami a zdroji na Internetu, jež jsou využitelné jak při studiu, tak při profesionální práci pracovníků univerzity. Webové stránky knihovny jsou také efektivním prostředkem pro podporu výše zmíněné výuky a dalších forem informační přípravy uživatelů. Především informační zdroje dostupné na Internetu jsou na webobém sídle knihovny organizovány takovým způsobem, aby je bylo možné využít nejen pro individuální práci, ale také v rámci seminářů a přednášek. Jistě není nutné zdůrazňovat, jakou roli hraje názornost i možnost využít okamžitě nejrůznějších informačních zdrojů uživateli nejen v rámci přednášky, ale hlavně při individuální práci s informacemi. To je jedním z významných přínosů síťové komunikace. Zbývá jen málo: mít dostatek času a sil pro jejich další rozvoj, pro pravidelnou údržbu a aktualizaci na straně knihovny, na straně uživatelů pak zájem o získávání užitečných informací a rozšiřování znalostí a dovedností právě prostřednictvím těchto elektronických služeb.

Prostředí WWW je nejen místem pro vlastní publikační aktivity, ale jde zároveň o prostředí, které nabízí mnoho inspiračních zdrojů, z nichž se lze poučit a využít získané zkušenosti ve vlastní práci. Považuji ovšem za nutné zdůraznit, že je nezbytné se na Internetové zdroje podívat velmi kritickým pohledem a poučení čerpat především z kvalitních zahraničních zdrojů budovaných na vysoce profesionální úrovni. Pod touto profesionální úrovní se nepředstavuji jen personální a technické zázemí firem, jako jsou Microsoft, IBM, Hewlett-Packard aj. Jde hlavně o profesionální přístup k publikování obecně, kdy by jako samozřejmost mělo platit, že jsou autoři informací odborníky jak ve vztahu k obsahu, tak také z hlediska formy (webdesign!). Užitečné informace přitom nemusíme vždy hledat jen na stránkách univerzitních knihoven.

Aktualizováno 2005-02-07 | Ústřední knihovna | Editor: Daniela Tkačíková | © 1998-2014 | VŠB-Technická univerzita Ostrava