Celostátní porada vysokoškolských knihoven, Ostrava, 9.-10. listopadu 1999

Knihovník za katedrou

PhDr. Ludmila Tichá, Mgr. Štěpánka Žizková

Hlavní cíle informační výchovy

V oblasti informačních zdrojů nastaly v posledním desetiletí velké změny v souvislosti s moderními informačními technologiemi a novými komunikačními možnostmi. Projevily se zejména ve formách a způsobu zpřístupňování informací, což ovlivnilo také služby knihoven. Uživatelé se tak mnohdy dostanou do situace, kdy nastává konflikt mezi možnostmi a schopnostmi vyhledávat a využívat informace ke své odborné či vědecké činnosti. Proto potřeba informační výchovy s postupujícím časem nabývá na významu. Ne každý uživatel si najde cestu k potřebným informacím sám (počítačová gramotnost není totéž co informační gramotnost) a pokud uživatele nenaučíme komfortní informační zdroje znát a využívat, jejich nákup nebude nejen rentabilní, ale ani zdůvodnitelný.

Cílem informační výchovy tedy je naučit uživatele vyhledávat a využívat efektivně všechny dostupné informační zdroje, ale také služby knihoven. V akademickém prostředí se připojuje další úkol: vytvořit u studentů návyk pravidelného sledování odborné literatury a její využití při studiu a psaní odborných textů.

Význam informační výchovy je tedy jednak v samostatném přístupu uživatelů ke studijní a vědecké literatuře, v jejich znalostech, jak citovat v odborných textech, ale i ve vytvoření zpětné vazby pro další rozvoj knihovnických a informačních služeb.

Informační výchova vlastně učí řešit informační problém od zadání tématu přes vyhledání relevantních informací až po bibliografické citace ve vlastním odborném textu vypracovaném na zadané téma. Schopnost uživatele splnit takový úkol je tedy praktickým výsledkem informační výchovy.

Na všech fakultách ČVUT se práce s informacemi uplatňuje v některých předmětech, chybí však systematický přístup a přímá komunikace s knihovníky. Pouze na strojní fakultě se rozvinula informační výchova v systém, o němž je informace uvedena níže.

V roce 1995 byl na ČVUT v rámci grantu zpracován projekt Informační výchova inženýrů na ČVUT, který neměl praktické výsledky, ale bylo to poprvé, kdy se nad tímto tématem sešli zástupci vedení ČVUT, pedagogové i knihovníci.

Nutno říci, že iniciativa k praktické činnosti v oblasti informační výchovy vychází spíše z řad knihovníků. V roce 1998 zorganizovalo oddělení knihoven při VC ČVUT společné kurzy pod názvem Práce s databázemi na CD-ROM přístupnými v počítačové síti ČVUT určené pro postgraduální studenty a pedagogy všech fakult. Kurzy vedly dvě knihovnice ze strojní fakulty a další dvě z fakulty stavební a dopravní asistovaly a současně se tak připravovaly pro vlastní vedení kurzů. Z jejich zkušeností vyplývá potřeba koordinovat podobnou činnost, spolupracovat s pedagogy a vytvořit jednotné řešení pro celé ČVUT.

Na strojní fakultě se informační výchova začala rozvíjet zhruba před 10 lety a dosud je zajišťována dvěma knihovnicemi. Je podporována vedením fakulty a je realizována s úzkou návazností na služby knihovny. Bylo dosaženo spolupráce s pedagogy i s vedením fakulty. Knihovnice pořádají samy kurzy a školení, vypisují vlastní předmět nebo mají vlastní samostatné téma z oblasti informační výchovy uvnitř některých předmětů volitelných i povinných, včetně výuky v angličtině.Informační výchova je zajišťována pro pregraduální i postgraduální studenty, diplomanty, pedagogy a vědce a knihovníky.

Vývoj od konce 80. let:

Přehled forem informační výchovy:

Informační výchova obsahuje tyto oblasti:

Zahraniční vzory

Podíváme-li se na informační výchovu v zahraničí, zjistíme, že pokud jde o její cíle a obsah, je naše činnost srovnatelná. Pokud však jde o způsoby a metody, máme se ještě dost co učit. Přesto se ale domníváme, že zkušenosti získané za posledních více než 10 et a poučení se o moderních trendech ve světě nám umožní tento handicap odstranit v nejbližších letech. Podívejme se tedy blíže na tyto světové trendy.

Ze všech zahraničních projektů, programů, systémů a materiálů zabývajících se informační výchovou uživatelů v akademickém prostředí vyplývá několik hlavních zásad:

  1. spolupráce s jinými školami při tvorbě výukových programů na národní i mezinárodní úrovni,
  2. podpora distančního a celoživotního vzdělávání,
  3. začlenění informační výchovy do systému virtuálních univerzit,
  4. využití nejnovějších informačních a komunikačních technologií,
  5. vyžadování samostatného přístupu a práce jednotlivých uživatelů,
  6. vytváření programů informační výchovy pro jednotlivé vědní obory.

Přesně na těchto základech je koncipována práce odborných skupin např. v rámci IFLA (tj. International Federation of Library Associations), která vytváří střednědobé i dlouhodobé programy pro rozvoj vzdělávání uživatelů, především jejich informační gramotnosti. Výše popsaným principům také odpovídají projekty vytvořené na základě 3. a 4. rámcového programu Evropské Unie (dále jen EU) – Telematics for Libraries programme.

Program EDUCATE a systém Info Info

Třetí rámcový program EU rozložený do let 1994 až 1997 podpořil svou širokou koncepcí vznik programu EDUCATE (tj. End-user Courses in Information Access through Communication Technology), jehož cílem bylo pomoci univerzitním studentům, učitelům , vědeckým pracovníkům i samotným informačním specialistům a knihovníkům v rozvoji jejich informační gramotnosti, resp. vytvořit nový model kurzů, založených na využívání možností Intranetů a Internetu. Současně měly být kurzy individuálně "ušité na míru" pro jednotlivé kategorie uživatelů a vědní obory (pro potřeby projektu byla vybrána fyzika a elektrotechnika).

Výsledkem byl program s hierarchickou strukturou s mnoha vnitřními i vnějšími propojeními umožňujícími strukturovaný přístup k vybraným, vysoce kvalitním informačním zdrojům v daném vědním oboru.

Roli koordinátora projektu přijala Limerick University (Irsko), partnery se staly instituce: École Nationale des Ponts et Chaussées (Francie), University of Barcelona (Španělsko), Chalmers University of Technology (Švédsko), a z velké Británie Imperial College of Science, Technology and Medicine a Plymouth University.

Na základě výsledků programu EDUCATE vznikl konkrétní systém programů pro výuku základních dovedností při získávání a zacházení s informacemi a informačními zdroji pro výzkum, vývoj i praxi. Systém byl pojmenován Into Info a místem jeho vzniku je Chalmers University of Technology (Švédsko), jeden z partnerů programu EDUCATE a koordinátor 4. rámcového programu EU.

Systém Into Info je přístupný prostřednictvím jakéhokoliv počítače napojeného do univerzitní místní sítě a s použitím přiděleného osobního hesla (password) i pro uživatele mimo campus.

Into Info nabízí 6 základních modulů:

Projekt Into Info využívají v současné době uživatelé z 20 zemí světa. Systém prochází neustálými změnami (poslední proběhly na jaře roku 1999), o nich je uživatel informován prostřednictví Newspage systému. Dalším výrazným úspěchem systému je jeho rozšíření do Austrálie, kde na Queensland University of Technology v Brisbane byl instalován zrcadlový server, který zajišťuje lepší a rychlejší přístup pro australské uživatele.

Kromě EDUCATE jsou dalšími projekty, které patří do systému Into Info, následující:

Další programy

Vedle programů a projektů EU se rozvojem informační výchovy, resp. distančního vzdělávání, zabývají univerzitní knihovny např. v USA (viz modulární hypertextový vzdělávací program pro rozvoj informační gramotnosti uživatelů Northern Arizona University, The Center for Exellence in Education), ale existují i programy středoškolských knihoven (např. v USA Bellingham School).

Všechny výše popisované programy a projekty se vyznačují především snahou o mezinárodní spolupráci, popř. spolupráci institucí zemí Evropské Unie a zemí tzv. východní Evropy. Projekty jsou koncipovány jako příspěvek k zajištění distančního a celoživotního vzdělávání všech kategorií uživatelů v akademickém prostředí. A posledním, i když neméně důležitým prvkem je, že z rámcových, široce koncipovaných projektů, vznikají oborové, úzce specializované moduly, které prostřednictvím využití nejnovějších informačních a komunikačních technologií uspokojují individuální informační požadavky každého uživatele.

Podpora informační výchovy

Vznikají také nezisková společenství sdružující jednotlivé knihovny z různých částí světa, která se zabývají shromažďováním materiálů pro podporu kurzů informační výchovy. Jsou to výhradně neziskové organizace fungující na základě clearing house - tedy. v podstatě výměnného obchodu. Shromážděné materiály jsou poskytovány prostřednictvím Internetu na základě telefonické, faxové nebo e-mailové žádosti. Do takto vytvářených databank jsou zařazovány jak tištěné jednostránkové letáčky, bibliografie, průvodce, materiály pro workshopy, sylaby, učebnice, cvičení, testy i testovací formuláře, tak instruktážní videa, počítačové výukové programy, audio materiály, instrukce pro použití elektronických online katalogů a CD-ROMů, tedy vše, co má pro knihovny a knihovníky nějakou instruktážní hodnotu.

Většina materiálů ve sbírkách těchto společností je věnována členskými knihovnami. Komerčních produktů se zde objevuje minimum, většina vystavených materiálů je poskytnuta bez nároků na uplatnění autorských práv (copyright) a je tedy určena k volnému šíření.

Nejvíce informací lze získat o společnosti LOEX – Library Orientation Exchange (v roce 1999 přes 650Project členských knihoven v USA, Kanadě, Karibské oblasti, Evropě, Austrálii, Jižní Africe, Blízkém východě).

Výhledy do budoucna

Poučeny dosud získanými zkušenostmi i světovými trendy připravujeme návrh koncepce pro informační výchovu na ČVUT. Hlavním cílem by mělo být vytvoření systému informační výchovy hierarchicky propracovaného podle kategorií uživatelů, resp. podle jejich informační gramotnosti Informační výchova by se měla stát trvalou součástí výuky, ale i distančního a celoživotního vzdělávání. Měla by využívat všech možností moderních informačních a komunikačních technologií, a to jak ve zpřístupňování textů obsahujících terminologii, popisy a návody k jednotlivým informačním systémům, zdrojům a službám, tak i ve tvorbě výukových programů pro samostatnou práci uživatelů. Stručně řečeno, přenášet reálnou výuku do virtuální podoby, ne však v celém rozsahu, ale zachovat i přímý kontakt uživatele s učitelem i knihovníkem. Tato zásada vychází z reálných možností učitelů a knihovníků vzhledem k vysokému počtu studentů a dalších uživatelů na ČVUT. Takto koncipovaná informační výchova by se měla stát součástí virtuální university a přispět k distančnímu a celoživotnímu vzdělávání. Stát se otevřeným systémem pro širokou uživatelskou veřejnost.

Aktualizováno 2014-11-13 | Ústřední knihovna | Editor: Daniela Tkačíková | © 1998-2014 | VŠB-Technická univerzita Ostrava