Celostátní porada vysokoškolských knihoven, Ostrava, 9.-10. listopadu 1999

Informační technologie ve výuce na MZLU v Brně

Ing. Jiří Potáček, CSc.

Abstrakt: Ústav vědecko-pedagogických informací a služeb MZLU v Brně se podílí na výuce v rámci úvodu do studia pro 1. ročníky, dále předmětu Informační technologie pro doplňkové pedagogické studium (DPS) a předmětu Metodologie vědecké práce v doktorandském studiu. Průběh a obsahová náplň výuky jednotlivých předmětů, které zajišťuje informační pracoviště univerzity, jsou podrobně popsány včetně výsledků ankety mezi studujícími.

1 Úvod

Nesporná je úloha informací v současné společnosti a s ní související uplatnění výpočetní techniky, bez níž by bylo obtížné s informacemi pracovat. Studenti, kteří přicházejí na vysoké školy po absolvování střední školy, jsou dnes již vybaveni znalostmi práce s počítači, ne však v oblasti informatiky. Skutečností je, že přes potřebu práce s informacemi prakticky ve všech oblastech, existuje ještě značný počet lidí, kteří mají i s nejjednodušším a klasickým vyhledáváním potřebných informací, tím spíše pak s využitím automatizace, problémy. A není to jen problém starší generace, která se začala s touto technikou seznamovat poměrně pozdě, ale je to dáno především možnostmi přístupu k počítačům a počítačovým sítím, které se začaly využívat teprve v posledních letech.

Na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně je pracoviště s celouniverzitní působností – Ústav vědecko-pedagogických informací a služeb – které zabezpečuje především provoz ústřední knihovny (se 360 tis. knižními jednotkami), studovny (denního tisku, časopisů, skript, sborníků - se 70 pracovními místy), informačního centra (nyní se 150 pracovními místy, z nichž je 50 vybaveno počítači s přístupem na Internet a 10 audiovizuálními přehrávači), dále provoz dvou samostatných oddělení - audiovizuálního centra a edičního střediska.

Ústav vědecko-pedagogických informací a služeb jako celoškolské pracoviště je pověřeno výukou, která se týká práce s informacemi, pro všechny fakulty, a to ve třech stupních:

Audiovizuální centrum, které je součástí ústavu, zabezpečuje navíc a samostatně výuku předmětu Moderní didaktické techniky pro doplňující pedagogické studium.

2 Úvod do studia

K této výuce zaujímají fakulty z pohledu rozsahu různý přístup, všechny však organizují tuto výuku co nejdříve po zahájení studia, většinou ji zařazují do rozvrhu buď v samostatném předřazeném týdnu určeném právě pro úvod do studia, nebo hned v prvních týdnech zimního semestru Tato výuka má již dlouhodobou tradici, seznámení s informačními zdroji prováděla knihovna již před padesáti lety a studentům tehdy předávala i písemné pokyny o tom, jak vyhledávat v katalogu, jak vyplňovat výpůjční lístky a jaké jsou otevírací doby a výpůjční lhůty.

V současnosti seznamujeme vysokoškolské studenty s odlišnostmi proti středoškolské výuce, s nutnou samostatností při vyhledávání informací, s druhy studijní literatury a s různými informačními zdroji. Pro veškeré služby nyní využíváme průkaz studenta s čárovým a magnetickým kódem, který je podle nového vysokoškolského zákona 111/1998 Sb. vydáván všem studentům. Ten je následně aktivován pro knihovnické a informační služby na dobu jednoho akademického roku po zaplacení symbolického ročního poplatku (nyní 50,- Kč). Tímto průkazem se pak student identifikuje při výpůjčních službách, při vstupu do studovny se skripty, časopisy, diplomovými pracemi a sborníky nebo vstupu do informačního centra, kde může využívat knihovnu s volným výběrem, audiovizuální a multimediální výukové programy a počítače na internetu.

Přednášky pokračují seznamováním s areálem univerzity a umístěním jednotlivých pracovišť ústřední knihovny, informačního centra, edičního a audiovizuálního centra. Studenti obdrží praktické návody a rady, jak vyhledávat studijní literaturu v lístkovém katalogu – jmenném nebo předmětovém, s pomocí počítačů v katalogu naší knihovny, případně v jiných knihovnách. Jak vyhledávat další doplňující informační materiály – databáze na CD-ROM, ve filmotéce a videotéce, jak používat audiovizuální a reprografická zařízení, Také způsob vyhledávání skript, která vydává ediční středisko a má je na skladě ve vlastní prodejně, prodejní doba, zjišťování cen jednotlivých titulů a rozhodování o nákupu nebo výpůjčkách, to vše je obsahem vysvětlování studentům.

Pokračujeme pak zdůrazněním péče o vypůjčené dokumenty, nutnosti vracet do knihovny ihned po vykonané zkoušce, aby byly k dispozici pro další studenty, uváděním částek, které se vynakládají na pořízení a doplňování fondů, jak získávat od vyučujících přehledy potřebné literatury, jak vyhledávat články v tuzemských a zahraničních časopisech a jaký má význam pořizování kopií pro vlastní potřebu.

Pro všechny studenty pak máme připraveny plány areálu univerzity s uvedením míst, kde se nacházejí naše informační pracoviště a předáváme jim knižní záložku, na které jsou uvedeny přehledy poskytovaných služeb, provozní doba a telefonické, faxové, případně i e-mailové kontakty a adresa WWW stránek univerzity.

3 Informační technologie pro pedagogy

Na univerzitě probíhá vedle výuky profilových oborů i doplňkové pedagogické studium, které mohou využít řádní studenti univerzity v průběhu čtvrtého a pátého ročníku studia, případně i externí zájemci, kteří si v těchto dvou letech doplní ke své odbornosti i pedagogické minimum. Podle praktických zkušeností i zájmů byl od r. 1995 do tohoto doplňkového pedagogického studia zařazen předmět Informační technologie, a to nejprve jako jeden z výběrových předmětů a očekávalo se, jaký zájem tento předmět vzbudí. Překvapivě se hned po zavedení přihlásilo ze 60 studentů v ročníku právě na zmíněný předmět 48, tj. 80 % studujících, a to všech věkových kategorií. Koncepce tohoto předmětu byla zvolena ještě před zahájením školního roku, kdy nebylo jasné, kolik zde bude zájemců. Proto byla na konci výuky provedena anketa mezi studujícími, která sloužila pro modifikaci výuky v následujícím školním roce.

Na MZLU v Brně bylo v únoru 1996 otevřeno, jak již bylo výše zmíněno, informační centrum – tehdy jako speciální studovna s 15 počítači umožňujícími přístup na Internet, dalšími počítači s interními databázemi, 2 videopřehrávači s 200 kazetami obsahujícími odborné výukové programy, audiopřehrávačem a kazetami s nahrávkami odborných akcí, které na univerzitě probíhají (včetně diskusí, které nejsou obsaženy v žádném sborníku) a knihovnou s volným výběrem podle oborů. V první části zde bylo umístěno 4 000 publikací. Všechny materiály (knihy, videokazety, audiokazety, diskety a databáze na CD-ROM) jsou opatřeny bezpečnostním kódem, v systému 3M. Toto informační centrum se průběžně rozšiřuje, rozsah současné podoby byl popsán a jeho konečný stav bude dosažen v lednu roku 2000, kdy bude připojena i časopisecká čítárna. Právě prostory informačního centra byly vybrány, aby sloužily pro výuku informačních technologií. Pro cvičení bývá vyhrazena určitá část s počítači nebo se cvičení konají v sobotu, kdy je informační centrum pro veřejnost uzavřeno.

3.1 Pojetí předmětu

Budoucí učitelé potřebují získat znalosti informačních technologií, jako nástroj pro formulování informačních potřeb a případných dotazů ve svém vlastním studiu, v přípravě na výuku, k získání nejnovějších poznatků o svém oboru z databází a počítačových sítí a začlenit se do celkového kontextu ve světě informací. Na základě vlastních zkušeností pak musí dokázat naučit své studenty jak pracovat s informacemi, jak jich využívat v jednotlivých předmětech i praktickém životě.

Cílem předmětu je seznámit budoucí učitele s teoretickými základy informačních technologií (od klasických až po nejmodernější), s vlastnostmi nosičů informací, s jejich používáním v procesu výuky a hledání nejnovějších poznatků v daném oboru, aby s nimi mohli seznamovat vyučované studenty. Na tuto teoretickou část navazují praktická cvičení, ve kterých zvládnou samostatnou práci uživatelů počítačů s možnostmi výběru adresných informací prostřednictvím multimediálních a síťových počítačů.

3.2 Konzultace – přednášky

V 6 konzultačních hodinách jsou předneseny základní údaje o informačních systémech, jejich vlastnostech, práci s datovými soubory, správném postupu při formulaci požadavků, o různých informačních médiích (nositelích informací), volbě vhodných prostředků metainformačních systémů, vysvětleny zásady práce na multimediálních a síťových počítačích, zabezpečení dat, jak pracovat s elektronickou poštou, morální a technologické kázni při síťovém provozu, funkčních elementech ovládání, řešení havarijních situací a poskytovaných službách, které může využívat anonymní neadresný uživatel. Po jednotlivých blocích jsou konzultovány nejasnosti, vysvětlovány dotazy na použitou informační terminologii, osvětlovány pojmy a výrazy (zejména anglické) při uživatelském provozu.

3.3 Cvičení

V následujících 9 hodinách praktických cvičení, vždy pro 20 posluchačů, jsou na počítačových pracovištích v informačním centru univerzity (max. 2 uživatelé na jednom pracovišti) předvedeny nejprve všem společně základní úkony, které byly teoreticky vysvětleny na konzultacích. Jednotliví uživatelé-studenti jsou vedeni k postupné samostatnosti a pod dozorem a s využitím poradenské služby vyučujícího řeší úlohy, jejichž zadání si připravili. Při cvičeních musí získat dostatečnou jistotu, aby v podmínkách vlastních výukových pracovišť byli schopni samostatně využívat dostupné informační technologie a mohli svým studentům zadávat úlohy k řešení.

Podle současných znalostí žáků a studentů je počítačová gramotnost u mladších ročníků vyšší než u starších. Individuální pozornost musí být proto věnována starším pedagogům, kteří by měli získat alespoň průměrné znalosti a ztratit obavu před výpočetní technikou.

3.4 Anketa

Při závěrečném cvičení jsou studentům rozdány jednoduché anketní lístky, na kterých se vyjadřují k výuce předmětu Informační technologie v rámci doplňujícího pedagogického studia, obsahové náplni, rozsahu přednášek a cvičení a případně navrhnout změny pro výuku v následujících ročnících. Z posledního ročníku uvádíme pro ilustraci výsledky. Bylo odevzdáno celkem 39 lístků, přičemž se všichni jednomyslně vyjádřili, že zařazení tohoto předmětu do výuky bylo vhodné.

K obsahu se pouze 6 studentů vyjádřilo, že jim výuka nepřinesla nové poznatky (patrně to byli ti, kteří počítače a počítačové sítě běžné při své práci využívají), pro všechny ostatní znamenala výuka získání nových poznatků. Značný počet (31) žádá rozšíření počtu hodin cvičení, rozsah přednášek se zdá spíše úměrný. Nerovnoměrnost znalostí, která vyplývá z velmi různorodého kolektivu posluchačů, se projevuje v doporučeních, aby v příštím školním roce byly skupiny rozděleny podle pokročilosti, s čím lze souhlasit. Pro přehlednost jsou výsledky uvedeny v následující tabulce.

Podle zpětné vazby bude pro příští školní rok upraven počet hodin cvičení a pro tyto hodiny bude provedeno rozdělení do skupin podle pokročilosti znalostí, aby se zajistila určitá informační nadstavba pro ty, kteří jsou již běžnými uživateli a potřebují spíše vysvětlit problémy, se kterými se v praxi setkávají. Cvičení se budou i nadále uskutečňovat v informačním centru, kde jsou pro výuku informačních technologií nejvhodnější podmínky.

3 Metodologie vědecké práce

Výuka vychází ze skutečnosti,že posluchači jsou již absolventi vysokoškolského studia a mají tedy jisté základní zkušenosti s informačními technologiemi. Vědecká práce v doktorandském studijním programu však vyžaduje mnohem rozsáhlejší znalosti a zároveň i znalosti autorského zákona nejen z hlediska uživatele, ale i z pohledu autora.

4 Závěr

Zásada, že výuka má být svěřena vždy tomu odbornému útvaru, který problematiku řeší, by měla být dodržována i v oblasti informatiky. Odborní pracovníci, kteří nejen zpracovávají přírůstky informačních fondů na různých mediích, spolupracují se čtenáři – studenty, pedagogy i vědeckými pracovníky, mohou nejlépe ze svých zkušeností tvořit výukový program pro jednotlivé kategorie studentů, jak bylo výše popsáno. Z hlediska legislativy však není tato skutečnost dostatečně hodnocena. Například zaměstnanci informačních pracovišť, ani jejich případný podíl, nejsou zahrnováni tabulkově mezi učitele se všemi negativními dopady při snižování stavů neučitelských pracovníků. Stejně tak nejsou podle vysokoškolského zákona členy akademické obce. Mají dovolenou jako neučitelští zaměstnanci, mají pracovní úvazky, které nezohledňují nutnou přípravu a v konečném důsledku jsou také tak odměňováni podle tabulek pro neučitelské pracovníky. Dá se říci, že tuto pedagogickou práci vykonávají ještě navíc, nad svou normální pracovní náplň a jen se zájmem o rozšíření znalostí o knihovnické a informační činnosti, která je na každé vysoké škole jednou ze základních a kterou využívají nejen studenti, ale zejména pedagogičtí a vědečtí pracovníci, pro které by jistě nebylo na škodu pořádat výuku informačních technologií, protože – jak je nám všem známo – i když jsou špičkovými odborníky, mají v práci s informacemi, která je pro ně základem, ještě značné mezery.

Aktualizováno 2005-02-08 | Ústřední knihovna | Editor: Daniela Tkačíková | © 1998-2014 | VŠB-Technická univerzita Ostrava