Celostátní porada vysokoškolských knihoven, Ostrava, 9.-10. listopadu 1999

Informační výuka uživatelů knihoven VUT

Mgr. Nataša Jursová

Jelikož první věta jakéhokoliv písemného projevu je vždycky nejtěžší, vstoupím do problému rovnou větou druhou – tuto radu jsem si vypůjčila od Petra Hajna z jeho dílka Jak se píší knihy. V té první větě jsem chtěla zdůraznit, jak je informační výuka uživatelů důležitá a žádoucí. Toto téma bylo na pořadu různých knihovnických akcí, např. na celostátní poradě knihoven VŠ v Praze v roce 1995 a v Plzni v roce 1996.

Výchova uživatelů souvisí přímo s podstatou knihovnické práce. Knihovna musí literaturu nejen připravit (zpracovat, uložit atd. podle knihovnického desatera), ale také zaštítit její využití, čili podle dnešní terminologie – poskytovat kvalitní služby. Zatímco činnosti spojené se vstupním zpracováním jsou ryze odborné a rokování o nich je náplní úzce profesních setkání, činnosti spojené se službami sice nejsou o nic méně odborné, avšak jsou takříkajíc věcí veřejnou, neboť jsou neustále konfrontovány s představami uživatelů těchto služeb.

Aby mohl člověk něčeho využívat, musí být obeznámen s podmínkami, za jakých se může stát uživatelem. Měl by co nejpřesněji vědět, co má k dispozici, znát postupy – jakési kde, co, jak. Mohlo by se zdát, že toto vše vyřeší knihovní řád a dostatečně důkladný navigační systém v knihovně. Praxe však ukázala, že nezastupitelná je role knihovníka coby vychovatele. Výchova uživatelů alespoň v jakési minimální podobě se uskutečňuje pravděpodobně v každé knihovně. Není to však totožné s informační výukou, kterou chápeme jako součást studijních plánů vysoké školy a která má všechny náležitosti regulérní výuky – přednášky a praktická cvičení.

Obrázky: Informační výuka uživatelů knihoven na VUT v Brně

 

Pro situaci na Vysokém učení technickém v Brně byla až do začátku 90. let příznačná velká dislokační roztříštěnost. I přes nejrůznější peripetie organizačně správní se na některých fakultách informační výuka konala. Pokud byly záležitosti knihovnicko-informačních služeb skryty v předmětu Úvod do studia, jednalo se skutečně jen o nezbytný úvod. Avšak například Fakulta chemická má již od doby svého založení (1992) ve svém studijním plánu předmět Chemická informatika, který je rozvržen do několika semestrů a věnuje se problematice získávání informací samozřejmě v oblasti chemie.

V první polovině 90.let se uskutečnily v prostředí VUT určité změny v oblasti informační infrastruktury, jejichž důsledkem bylo mimo jiné vybudování profesionálních knihovnických pracovišť, v druhé polovině 90. let především studoven. S tím souvisí i rozhodnutí vedení školy, zavést povinnou výuku moderních informačních technologií pro první ročníky všech fakult VUT v Brně. Toto rozhodnutí vzešlo ze zasedání Kolegia rektora v říjnu 1995. Rozsah byl stanoven na čtyři vyučovací hodiny. Z toho dvě hodiny jsou určeny základům výpočetní techniky, počítačových sítí atd. a dvě hodiny knihovnickým aplikacím. Garantem této aktivity byla určena Ústřední knihovna. Speciální počítačovou část garantovali zaměstnanci Centra výpočetních a informačních služeb, pokud nebyla zahrnuta do úvodu předmětu výpočetní technika, který se uskutečňuje v prvních ročnících všech fakult. Pracovníci Ústřední knihovny zajišťují výuku knihovnických aplikací pro šest brněnských fakult. Fakulta stavební provádí informační výuku ve své Fakultní knihovně sama, studenty 1. ročníků zlínských fakult VUT školí kolegové ze zlínské Ústřední knihovny podle dispozic vedení zlínských fakult. Celkem tedy bylo ve školním roce 1998/1999 přítomno na přednáškách o knihovnických aplikacích 2 150 studentů (kromě Fakulty stavební, o situaci v této Fakultní knihovně bude informovat paní Davidová v dalším příspěvku).

Přednášky jsou doprovázeny projekcí z data-video-projektoru, takže je pro posluchače zajištěn vizuální doprovod mluveného slova se současnou možností přímého vstupu do databází. Pro předvádění databází se z důvodů efektivnosti (aby nedocházelo k přetížení při komunikaci v síti) využívají především dodávané demoverze.

V praktické části je věnován prostor samostatné práci studentů u počítačů pod vedením odborných pracovníků knihovny. Poměr teoretické a praktické části je dvě ku jedné. V učebních osnovách pro knihovnickou část informační výuky je úvod do terminologie a seznámení se základními pojmy, selekční jazyky a retrieval software – to vše pouze velmi stručně, protože hlavní důraz je kladen na seznámení s informačními databázemi, které jsou na VUT k dispozici, rešeršním strategiím a seznámení s přístupem do elektronických katalogů, což souvisí s původním záměrem a názvem výuka moderních informačních technologií. Příklady rešeršního zadání při vyhledávání v databázích eventuelně při vyhledávání v internetovských zdrojích respektuje oborové zaměření fakulty. Faktické využívání dokumentografických zdrojů, tedy to, které by mělo být provázáno s dalším studiem mladých lidí ve škole, mohou ovlivnit pedagogové, kteří obsah osnov usměrňují. Absolvování přednášky o knihovnických aplikacích je potvrzeno v indexu studenta a má charakter zápočtu. Fakulta elektrotechniky a informatiky má vzhledem k systému hodnocení svých studentů jinou praxi – na základě prezenčních listin, které jsou odesílány na studijní oddělení fakulty, jsou studentům přiděleny body (kredity).

 

Již od roku 1998 se informační výuka přesouvá na areály, kde vlastní pedagogický proces probíhá a kde jsou vybudovány areálové knihovny. Studenti tedy již nedojíždějí za informační výukou do studovny Ústřední knihovny, která je sice v centru města, ale mimo prostory fakult. Knihovníci dojíždějí za studenty, a to do areálových knihoven. Skutečnost, že informační výuka se koná v knihovně, má nezanedbatelný psychologický efekt (podle přísloví: jen drápkem uvízl, chycen je ptáček celý). Knihovnice z domácí knihovny doplní výklad pokyny specifickými pro tuto konkrétní knihovnu a takto si připraví své potenciální uživatele.

Pro celkové zhodnocení nutno uvést, že odezva je pozitivní, a to jak ze strany pedagogů, jejichž konkrétní návrhy k informační výuce jsou akceptovány, tak ze strany studentů. Rozsah – počet hodin je nevelký, přínos spočívá v jednotné celoškolské koncepci a v mechanismu, který byl vytvořen a který je důsledně dodržován. Předpokládá se pořádání výběrových seminářů pro specielní témata, stejně jako vydání učebních materiálů, to vše v brzké budoucnosti.

Aktualizováno 2005-02-07 | Ústřední knihovna | Editor: Daniela Tkačíková | © 1998-2014 | VŠB-Technická univerzita Ostrava